Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Mšeno | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMšeno

277 35
OkresMělník
P 25
Mšeno
GPS50° 26' 7.3''
14° 37' 26.5''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
600 m JZ od kostela
Zaniklý
před před 1842
asi 1890 - shořel
Větrný mlýn Mšeno

Pokorný: Větrný mlýn zvaný Píčův (95) byl ze čtyř mšenských větrníků nejblíže u města, a to při jeho jihozápadní straně u silnice ze Mšena k Sedlci. Mlýn není ještě vyznačen v katastrální mapě z roku 1842 (96), ale na pozemkové parcele číslo 1100 v trati Na můstku stojí již dřevěný domek (stavební parcela č. 117, čp. 247), o němž se dočítáme (97), že náležel tehdy měšťanu Václavu Píčovi stejně jako sousední pozemková parcela č. 1101. Lze tedy soudit, že zděný mlýn byl tu vystavěn mezi lety 1842 a 1847, a to na pozemkové parcele 1100, jižně u zmíněného domku (98).
V protokole pozemkových parcel a v protokole stavebních parcel je uveden jako vlastník rustikálního pozemku (poz. parcely č. 1100) roku 1842 původně Wenzel Pitsch (pozdější rukou změněno na Vinzenz), měšťan ve Mšeně čp. 247. Pozemková trať se tu jmenuje Na můstku (99). V poznámce protokolu stavebních parcel je uveden větrný mlýn (100). Větrný mlýn měl 1 mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter) (101). Mlýn byl prý ze štuk, střecha krytá šindelem (89). Byl to obilní mlýn. Prvním mlynářem tu byl Čeněk Píč, otec archeologa P.L.Píče.
Po vyhoření, někdy v letech 1885 až 1897, přestal asi mlýn pracovat (102). V opuštěném mlýně měl jeho pozdější majitel Antonín Černohorský skládku píce a slámy. Ten roku 1910 mlýn rozbořil. Stavebního materiálu bylo užito na stavbu válcového mlýna Durdíkova blíže nádraží (dnes Středočeské válcové mlýny (napsáno 1973)). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Mšeno (majitelkou pozemku je Marie Janatková).
Zachovala se stodůlka, která stávala při mlýně; na místě mlýna je okrouhlá prohlubeň (102; 103). Nadmořská výška lokality je cca 370m (104).


Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Píč Čeněk
    • Píč Václav
    Neexistuje
    Holandský
    Zděná - cihlová
    Technologické vybavení

    Historické mapy

    Historické fotografie a pohlednice

    Základní obrázky

    Listinné dokumenty, korespondence