Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
. Roku 1843 stál zděný větrný mlýn asi 420m na jih od kostela v Brtníkách na pozemkové parcele č. 1297 (372); cesta k němu vedoucí má č. parcelní 1563 (373). Nedaleko od mlýna stojí zděné stavení mělo čp. 142 a náleželo i s větrným mlýnem Augustu Hehsemu z Brtníků (374). Roku 1901 (375) není již mlýn vyznačen. Po jeho zboření doznala změny i pozemková parcela (č. 1297/2) a stavení označeno stavebním parcelním číslem 263. V těchto místech dnes stojí čp. 214 bylo označováno U Větrného mlýna. Domek byl zbořen a po někdejším větrném mlýně není již žádných pozůstatků (376). Nadmořská výška lokality je 442,5m (377).
(372) Větrný mlýn sám není označen číslem stavební parcely.
(373) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 9241/538/2, 1846(stav roku 1843), list IV (Brtníky).
(374) SÚA, SK, Litoměřicko 687, Zeidler, 1853.
(375) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 538/2, stav roku 1901, list 4 (Brtníky). Roku 1935 není již zněn v utváření parcel (tamtéž, pozemková mapa z roku 1936).
(376) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Brtníky z 27.2. 1956, doplněné sdělením ze 4.8. 1970 (J. Kottnauerová). Název honu U větrného mlýna.
(377) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 1-4, 1935.
V literatuře vyskytuje se zpráva, že dvě lokality u Šternberku mají název po větrných mlýnech (378). Nepodařilo se mi tato místa najít, ač autor má nepochybně na mysli širší okolí Liberce. Umísťuji-li tuto lokalitu – jinak zcela věrohodnou – na území obce Brtníky, je to proto, že v tomto katastrálním území nacházím samotu Sternberg, asi 1 ½ km na JZ od Brtníků (379). Ovšem místo je dnes položeno v rozsáhlé oboře (Thirgarten) (380) a je vskutku málo pravděpodobné, že jde o místo, které měl na mysli autor zmíněné zprávy.
(378) Cituji: „Es gibt in nördlichen Böhmen eine Menge von Windmühlebergen… bei Sternberg gab es zwei“, též Die letzten Windmühlen im nordböhmisch-sächsischen Grenzgebiet, Teichenbergen Zeitung, 15.3. 1928, 2-3. Za upozornění na článek děkuji panu Rudovi, archiváři MNV v Liberci. (GÚ- ČSAV, VM –Č, čj. 687/56, sdělení Městského národního výboru v Liberci, odbor pro vnitřní věci rady MNV, archiv, z 11.7. 1956, zn. vnitř. 451/56). V Statistickém lexikonu obcí RČS, I, 346 je uvedena jen tato samota. Roku 1930 měla 2 domy s 2 obyvateli a náležela v obci Zeidler k osadě téhož jména.
(379) GÚ – ÚAGK, SK, OM, cit. katastr. mapa z roku 1846.
(380) Tamtéž, uvedená katastrální mapa z roku 1901 a 1936.
