Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jan Krammerer dal postavit roku 1837 zděný větrný mlýn na mletí kostí v místě, kde stála do roku 1740 (322) šibenice. Na pozemkové mapě je roku 1838 tento mlýn vyznačen ve vzdálenosti téměř 900m na SZ od kostela v Dobřanech, a to na obecní pastvině (pozemková parcela č. 3235) (323). Roku 1839 mlýn vyhořel a na jeho místě byla postavena prachárna (324). Lokalita je cca 365m n.m. (325).
(322) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Dobřanech, čj. 304-31-1956 z 8.2. 1956.
(323) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 1202, 1840 (stav roku 1838), list V (Dobřany). Odchylně od směrnic pro označení v katastrálních mapách je okrouhlý znak mlýna vybarven žlutě.
(324) Cit. sdělení rady MNV v Dobřanech. Znak větrného mlýna je ovšem ještě na Kummersbergově mapě z roku 1844 Koenigreich Boehmen. Na tento pramen upozornila ZLA Orlík nad Vltavou (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 12.4. 1954, čj. 100 (arch. 1954).
(325) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Stříbro 2-9, 1952.- Pozemková parcela č. 3235 náleží dnes státnímu statku Přeštice, hospodářství Dobřany (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MěNV v Dobřanech z 25.10. 1970, čj. 1260/70).
