Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zelená Hora | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaZelená Hora

683 21
OkresVyškov
Burian 655
Zelená Hora na Moravě
GPS49° 19' 29.3''
17° 1' 0.7''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
600 m JJV od obce
Zaniklý
1786
1944 - rozebrán
Větrný mlýn Zelená Hora

U obce Zelená hora byly dlouholetou dominantou dva větrné mlýny, postavené cca 600 m JJV od obce na trati zvané nad Bochtálem. Oba byly dřevěné, německého typu
Stavitelem tohoto byl jistý Josef Šťastný, poddaný v Zelené Hoře, panství Vyškov, který dne 7. října 1785 žádá o postavení a užívání větrného mlýna. Jeho žádosti bylo dne 20. října 1786 vyhověno a bylo mu uděleno právo k jeho užívání za roční poplatek 6 zlatých. Větrný mlýn stojící na parc. č. 218 v trati Nad Bochtálem. V katastrálním operátu z r. 1843 nebyl mlýn zařazen do kategorie průmyslových živností. V roce 1897 byl důkladně opraven. Mlýn i s domem čís. 24 střídal majitele až do 3. 5. 1898, kdy jej koupili Žofie a Josef Hnízdilovi, kteří jej měli v držení až do roku 1941. V roce 1944 byl mlýn zbořen. (z kroniky)


Historie obecně

Burian: Větrný mlýn beraní u čp. 24, asi 600m jz. od obce v trati Nad Bochtalem nebo Pod pustiměřským příhonem, pč. 3059(roku 1826), 218(roku 1871), kóta 272. Vznikl před rokem 1800, údajně 1730, zbořen roku 1944. V katastrálním odhadním operátu vceňovacího operátu z roku 1843 nebyl mlýn zařazen do kategorie průmyslových živností. Roku 1897 byl důkladně opraven. Maj.: Josef Šťastný, 1804 František Gregor, Františka, 1825 Karel Osolsobě, 1840 Josef Šmehlík, 1853 František Korotkievič, Barbora, 1862 Josef Pekař, 1862 Pavel Synek, 1862 Jakub Sattler, Antonie, 1883 Marie Hnízdilová, 1898 Josef Hnízdil, Žofie, 1941 vojenská správa.
Spec. mapa Prossnitz u. Wischau 8-XVI, 1880.- StA Brno, D9, 2137; D8, 2137; C17, 16796, 132-136.- Papežík, Vyškovský kraj, mapa, 1945.- Středisko geodézie Vyškov, kat. mapy Zelená Hora 1826, 1871.- Okresní soud Vyškov, pozemková kniha Zelená Hora I, 278.- Lidové noviny, 10.3. 1941.- KSPPOP Brno, 1284/41, 1477/41, 1518/44, fotoarch. 23. 911, 27. 849.- Wolný, Die Markgrafschaft Mähren II, 562.- Vlastivědná příručka soudního okresu vyškovského, 98.- Burian, Sborník SLUKO B I, 1951-53, 165; ČE 1958, 313; Zprávy OVM Vyškov č. 20, s. 6.
První větrný mlýn v Zelené Hoře, postavil na základě kladně vyřízené žádosti z roku 1785 Josef Šťastný,který obdržel právo užívání za roční poplatek 6 zlatých. Větrný mlýn i s obydlím čp. 24 stál až do roku 1944 v trati zvané Pod pustiměřským příhonem (od roku 1898 byl mlýn v majetku rodiny Hnízdilů). V obci tehdy žilo 25 rodin – 117 osob.
Josef Vařeka, Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Uherské Hradiště 1982, str. 15.

Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Ostatní

Základní obrázky

Historické mapy