Růžová | Detail mlýnu
|
|
Růžovský větrník holandského typu byl postaven roku 1878 jako čtvrtý větrný mlýn v katastru obce a fungoval až do roku 1945. Od roku 1896 stálo u mlýna obytné stavení. Mlýn byl velmi podobné konstrukce jako mlýn v Horním Podluží, postavený o rok dříve. Oba mlýny měly pět perutí s žaluziemi a střechu na válečcích.
Stavbu o průměru 9 m a celkové výšce 12,5 m tvoří venkovní zdi z pískovcových bloků a vnitřní zdi z cihel. Prostor mezi nimi je vyplněn různým stavebním materiálem. Mlýn měl nebývale velké větrné kolo,které mělo průměr téměř 20 m. Elektrický motor dovoloval mletí i za bezvětří. Po odsunu Němců byl mlýn opuštěn a chátral. V roce 1964 ho koupil za 730.- Kčs jako ruinu dnešní majitel Jiří Kolman. Provedl kompletní renovaci, přistavěl budovy a zařídil jako penzion v loveckém stylu pro deset hostů. Mlýnu dal pět kratších perutí (průměr 14 m) a nechal ho porůst břečťanem. Dnes je stavba schovaná v lese a mlýn připomíná pouze válcovitým tvarem a perutěmi. Objekt je přístupný pro ubytované v penzionu i návštěvníky restaurace
Pokorný:
. Zděný větrný mlýn byl tu v provozu do roku 1945. Vestavěný motor umožňoval práci i za bezvětří (427). Budova stojí dosud těsně u hřbitovní zdi, asi 850m na JJZ od kostela v Růžové. Roku 1896 je při mlýně obytné stavení (428). Poloha mlýna je zajímavá potud, že mlýn stojí na pozemku ještě roku 1843 krytém lesní kulturou (429). V tom směru tu jde o případ u nás málo obvyklý (430). Lokalita je v nadmořské výši cca 370m (431). Budova větrného mlýna slouží dnes jako rekreační chata a je dobře zachována.
(427) GÚ – ČSAV, VM – Č, cit. sdělení ZLA Český Krumlov.
(428) V trati Folgen, GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 6634/2, 1896, list 6 (Růžová).
(429) Pozemková parcela č. 1591, viz. GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. (6535) 6634/2, 1847 (stav roku 1843), list VI (Růžová).
(430) Citované sdělení tajemníka Sakaře obsahuje o činnosti větrného mlýna v posledních letech a popis stavu budovy z roku 1957. Mlýn je stavěn z kamene, síla stěn je 100 cm, celkový průměr stavby je 900 cm, střecha je kryta plechem. Zdivo a otočná střecha jsou dosud zachovalé. Z vnitřního zařízení se zachovala jen nepatrná část. mlýn byl poháněn za nepříznivého větru elektrickým nebo naftovým motorem. Přístavek pro motory byl rozbořen a v troskách bylo i mlynářovo obydlí, asi 30 m od mlýna. V současné době je jeho majitelem (čp. 286) J. Kolman z Děčína (cit. sdělení MNV v Růžové z 30.7. 1970).
(431) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 6-9, 1953.
Historie obecně | Větrné mlýny v Růžové Dnes už asi málokdo tuší, že v této obci stávalo v průběhu let dohromady pět větrných mlýnů. Na následujících několika řádkách bych se chtěl zmínit o těchto stavbách na děčínském okrese kdysi poměrně hojných a zmínit se o tom málu co se mi podařilo o nich shromáždit. Toto velmi krátké pojednání zdaleka není vyčerpávající, určitě by se našlo mnoho dalšího důležitého o Růžovských větrných mlýnech po projití dalších pramenů. Další zmínky by tak byly velmi cenné (určitě bych je uvítal). Literatura a prameny;
|
---|---|
Příjmení mlynářů působících na mlýně |
|
Částečně adaptován | |
Holandský | |
Zděná - kamenná | |
Exteriér | |
Vnější průměr 9 m, tl. zdí 0,9 - 1,1 m, výška objektu 10 m, výška střechy 2,5 m, plechová, zdí - z venku pískovec, zevnitř cihly, vyplněno kamennou směsí.
|
Technologické vybavení |
|
---|---|
Původní průměr perutí byl 20 m, a pět perutí bylo vyplněno naklápěcími žaluziemi | |