Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rymice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRymice
u č. p. 62
769 01
OkresKroměříž
Burian 37
Rymice
GPS49° 20' 38.7''
17° 31' 58.4''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
300 m V od OÚ
34559/7-5889 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1975
Větrný mlýn Rymice

Mlýn německého typu je vlastně replikou postavenou s využitím dílů z bývalého mlýna v Bořenovicích. Ten postavil v roce 1795 František Hlobil, když se vzdal myšlenky na převoz svého mlýna z Žeranovic. Před stavbou musel zakoupit pozemek a získat povolení ke stavbě. Zajímavostí je, že se dochovala kompletní kupní smlouva mezi ním a obcí Bořenovice. V ní čteme například, že stavební pozemek se šesti měřicemi pole koupil na dluh za 60 zlatých rýnských, a že musel odvádět vrchnosti ročně čtyři zlaté a obci dvakrát ročně devět zlatých. Zato směl mít dvě krávy a dva kusy černého dobytka v obecním stádě na pastvisku. Stavbu i provoz mlýna realizoval na vlastní náklady.
V roce 1891 byl mlýn převržen vichřící, po opravě však pracoval dál. Za první republiky již mlečů ubývalo a tak chtěl mlynář František Sklenář v roce 1932 odhlásit živnost a mlýn zbořit. Památkový ústav mu to nedovolil, takže v mletí pokračoval. Po druhé světové válce však mlýn jen chátral. Větrný mlýn zachránilo v roce 1977 jeho přemístění do Souboru lidových staveb v Rymicích. Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Mlýn je veřejnosti přístupný jako součást prohlídkové trasy v obci.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hlobil František 1795
  • Sklenář František 1928
Přemístěn
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2.

  • Existující obyčejné složení
  • Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm
    Technologické vybavení
  • brzda
  • cévní kolo
  • drak
  • lub
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Listinné dokumenty, korespondence