Aleš Dubovský: Z historie Kroměříže, Místní část Těšnovice – Trávník 1998
SAMOTA HERTLOV
Leží na návrší severovýchodně od obce Těšnovice skryta za hradbou stro¬mů. Objekt tvoří obytná budova historizujícího stylu a kruhový, patrový pavilónek, který vznikl přestavbou původního větrného mlýna holandského typu s otočnou střechou a lopatkami. Zajímavé je, že mlýn není uveden v soupisu větrných mlýnů, které zpracoval V. Burian.
Samota dostala název po svém obnoviteli Bedřichu Hertlovi, knihkupci Kroměříže. Ten nechal upravit obecní větrák na letní sídlo, přistavět vilu a hospodářské stavení. Okolo samoty byly vysázeny smrky a ovocné stromy. Za-hradu a sad obhospodařoval zahradník, který měl v objektu zdarma byt. Maji¬tel se odstěhoval do Štýrského Hradce, kde koupil větší pozemky. Novými majiteli se stali manželé Klvaňovi a po nich MUDr. Janský. Podle záznamu v obec¬ní kronice byla samota v roce 1933 vykradena. Zloději odcizili zlaté náramky, koberce, šatstvo a další. Odcizené věci byly krátce nato nalezeny. Při osvobozo¬vání obce za II. světové války dopadlo na Hertlov 17 granátů.
V roce 1952 byl majitel MUDr. Janský donucen předat objekt k obhospo¬dařování JZD. Objekt byl adaptován na odchovnu kuřat. V červnu 1955 byla drůbežárna pro nerentabilnost likvidována a roku 1959 byl vrácen objekt pů-vodnímu majiteli a pak dále prodán.
Vyhledáno z Těšnovské kroniky
Manskou část vsi držel r. 1389 Filip, syn Jaškův, z rodu neznámého r. 1392 píše se Filip de Snellenvalde. Prodal ten¬kráte léno Benešovi z Tlustomast za 24 hř. Po tom následoval na manství Petr z Trpína, jenž je asi koupil současně s dědičnou polovicí vsi r. 1397. Víme jen, že r. 1403 učinil na ně přísahu manskou v ruce nového biskupa Lacka z Kravař. R. 1412 držel je Havel z Málkova a po něm syn jeho Jan, který se manství r. 1440 vzdal. Biskup Pavel dal část po něm Mendlíkovi z Greiffen-berka. Byl to jen dvoulánní dvůr s nějakým kouskem lesa, pastvisk a luk. Na tuto částku nastoupil již r. 1441 Jiří Kužel z Žeravic, syn Jana Kužele. Větší část léna, totiž dvůr, tvrziště (area pro fortalitio), mlýn, 7 menších podsedků, krčmu várečnou (taberna braxatilis), háje řečené Koryta v Kotojedech a půl vsi Těšnovic se sedmi pololány, krčmou várečnou, třemi podsedky a polovici podacího získal r. 1441 Jindřich z Bařic od paní Many Čížovcovy. Ten manství toto držel ještě r. 1451, kdy na ně přísahal novému biskupovi Janovi XII. a r. 1455, kdy nastoupil biskup Bohuš ze Zvole. R. 1460 přísahal biskupovi Tasovi z Bozkovic, ale prodal je již r. 1461 Zichovi Kuželovi z Žeravic. Menší část, která byla příslušná k lénu bařickému, byla mezi tím stále při Kvasicích. R. 1455 přísahal na ni biskupovi Bohušovi Jan Kužel z Kvasic a r. 1460 biskupovi Tasovi Jiří Kužel.
Jiříkovi Kuželovi z Žeravic a z Kvasic se podařilo, že sloučil se svým statkem kvasickým i druhou část léna těšnovského a dostal r. 1465 povolení biskupa Tasa, aby mohl vzíti na spolek na obé bratrovce svého Arnošta Kužele a strýce Hynka. V zápise o tom nemluví se již ani o mlýně ani o krčmě.
Ze všeho, co jsme dosud o dědictví i o manství těšnovském vypravovali, viděti lze uvědomělou snahu držitelů sousedního velikého zboží kvasického, aby ve svých rukou spojili obě části Těšnovic, čímž také získali celého práva podacího: polovice jim náležela jako manům biskupským a druhá jako majitelům alodu.
