Kořenec | Detail mlýnu

Podrobná historie větrného mlýna v Kořenci

Osada Kořenec:

- první nálezy osídlení z doby bronzové
- od 12. stol. písemné záznamy - původní obyvatelé uhlíři
 - první kupní smlouva o osadě Kořenec - 1499

Historie povětrňáku:

1866 - starosta obce Jakub Veselý z č. p. 17 postavil za svým gruntem mlýn –
Větřák - kde sám mlel, mlýn měl šindelovou střechu a šest perutí. Na jeho výstavbu bylo použito kořeneckého kamene sesbíraného na okolních polích.

1874 - mlýn byl dán do pronájmu vyučenému mlynáři panu Baldíkovi z Velenovic

1905 - byl prodán manžely Čeňkem a Julií Veselými (rolníci a hostinští na Kořenci) manželům Josefu a Josefě Popelářovým (domkáři v Kořenci) za cenu 1000,- K. Manželům Veselým a jejich dědicům však zůstává břemeno pouštěti v případě zavátí veřejné cesty všechny potřebné ku mlýnu skrz svůj dvůr usedlosti č. 17 a umožniti majitelům mlýna používání studny ve své zahradě.

1925 - manželé Popelářovi prodali mlýn Josefu Pokornému za 8000,- Kč.
Ten se živil i ostřením mlýnských kamenů a truhlařinou v boudě pod mlýnem.
Žil v nájmu na gruntu Veselých (ten stál v místě, kde je dnes kulturák).
- Bouda pod mlýnem (zvaná papírák) byla dřevěná bez základů. Byla postavena asi r. 1938. Měla obytnou i hospodářskou část. Do věku 2,5 roku zde bydleli v létě rodiče Jiřiny Boturové. Ona sama bydlela s prarodiči v šalandě. Bouda byla rozebrána 6. 8. 1951, kdy si ji odvezla dcera mlynáře Žofie Kreidlová na stavbu chaty na zahradě v Litomyšli.
- Pod mlýnem směrem k Benešovu stála pazderna.

1934-38 – v těchto letech proběhla výměna perutí. Po poškození střechy vichřicí byla
v Blansku vykována nová hlavice na perutě, ta již byla na 4 místo 6 perutí.
Mlynář si to mlýna pořídil plynosací motor od firmy Kovařík, který poháněl
krupník v době bezvětří. Motor měl 1 válec, výkon 8 koňských sil a jako palivo
používal dřevo.

1838 – v tomto roce zpracoval mlynář v námezdním mletí 20 q ječmene na kroupy a
200 q ječmene na šrot. Roční kapacita větrného mlýna je zpracování 500 q
ječmene ke krmným účelům (tj. asi 6 vagónů).
- mlynářské ústředí přidělilo živnosti na větrném mlýně rejstříkové číslo 5232

1941 – mlynář Josef Pokorný byl za mletí bez živnostenského listu a povolení
opakovaně pokutován částkou 30,- a 100,- Kč.

1941-5 - za války bylo mlýnské zařízení zaplombováno. Na černo se však šrotovalo.
Šrot se prosíval na horké řišice a z mouky pekly bochánke. Mouka byla
plnohodnotná, celozrnná, jen v ní byl písek z kamenů.

1945 - Josef Pokorný má povoleno mletí šrotu a výrobu krup, k tomu potřebuje opravit
mlýn (hlavně střechu) a modernizovat zařízení, tj. přidat motor pro mletí za
bezvětří
- proto instaloval Josef Pokorný ml. dieselový motor (často nefungoval),
- v srpnu Památkový úřad v Brně potvrzuje, že mlýn je památkově chráněn a že
pan Josef Pokorný potřebuje 10 pevných metrů kulatiny a řeziva na opravu
mlýna. Zároveň doporučuje povolit šrotování, aby oživením provozu bylo možno
větrný mlýn zachovat pro budoucnost.

1947 - postaveny sloupy el. vedení k mlýnu. Nebylo dořešeno, jak přivést elektřinu do
mlýna otáčivá střecha a perutě). Do mlýna nebyla elektřina dovedena.
- 1. září 1947 předkládá p. Josef Pokorný z Kořence č. 147 rozpočet na opravu
větrného mlýna na Státní památkový úřad v Brně. Rozpočet na 75 429,- Kč
zpracoval tesař Jan Sochor z Boskovic č. 366. Jelikož rozpočet neobsahoval
rozměry, bylo doporučeno předložit rozpočet detailní. To nebylo provedeno.

1947 - 13. 10. se zabil Josef Pokorný ml. na motorce u Benešova ve věku 38 let. Josef
Pokorný st. po smrti syna na mlýně ještě šrotoval na vítr.

1950 - sešrotováno poslední obilí a to Oldřichu Sčudlovi

1950 - Ing. Stan. Sochor oznámil na Státní památkový úřad do Brna, že byl upozorněn malířem Kubínem (Coubine), že mlýn chátrá a že potřebuje naléhavé opravy. Úřad písemně požaduje oznámení stavu mlýna po majiteli - Josefu Pokorném. Majitel, jelikož je již starý a nemocný postoupil tento dotaz ONV v Boskovicích. Okresní inspektor odpovídá, že střecha mlýna je velmi děravá, lopaty jsou úplně shnilé. Navrhuje, aby byl mlýn zakoupen Státním památkovým úřadem nebo ONV, opraven a majiteli pronajat do jeho smrti. Nájemce by se o mlýn staral a ukazoval příležitostným návštěvníkům.

1951 - v dubnu byl Okresním stavebním podnikem v Boskovicích zpracován nový rozpočet na opravu ve výši 33 126,- Kčs. V rozpočtu bylo počítáno s pokrytím celé střechy novým šindelem, jeho nátěrem karbolínem, dále výrobou nových lopat. Žádost o peníze byla odeslána na MŠ, VU do Prahy, který ji 5. 6. schválil. Následně byl KNV požádán o volnění dřeva a to: 8,5 m3 modřínového dřeva a 2,5 m3 měkkého řeziva. Dřevo se nepodařilo včas zajistit, takže oprava v tomto ani v roce 1952 neproběhla.

1953 - na opravu bylo vyčleněno 40 000,- Kčs.
V prosinci proběhla oprava střechy pokrytím novým šindelem a nátěrem karbolínem (hodnota práce 9 716,80 Kčs). Opravu nemohl udělat sám Josef Pokorný, který to uměl – musela to dělat firma. Lopaty nakonec opraveny nebyly.

1956 - 23. 3. - zemřel poslední mlynář - Josef Pokorný st. ve věku 83 let. Měl tři děti
(Annu, Žofii, Josefu) a 9 vnoučat. Žádný z dědiců mlýna na Kořenci dále nežije.
- protože mlýn pustl, pokusil se ho zakoupit Dr. Přikryl. Neuspěl.

1961 - stavba fotbalového hřiště (částečně na pozemku patřícím k mlýnu)

1962 - částečně zničeno vnitřní zařízení neznámými osobami

1963 - byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 0476

1964 - památkáři z okresu dělali opravu střechy a požadovali po majitelích trvalou údržbu. Ti jim nabídli mlýn k odprodeji. U nich našel nabídku nový majitel.

1966 - mlýn s pozemky byl prodán dcerou posledního majitele Žofií Kreidlovou manželům Doubkovým z Brna k rekreačním účelům. Mlýn byl ve špatném stavu, otevřený, bez oken, plný nepořádku a smetí.

1968 – 1980 – probíhaly opravy všech částí mlýny, střechy, omítek, konzervace všech dřevěných konstrukcí aj.

1972 - výskyt dřevomorky - kompletní výměna podlahy, udělána izolovaná vana v
hloubce cca 50 cm pod celou podlahou, trámy, které bylo nutno vyměnit pod
strojem, ručně tesal soused, pan Popelář.

1981 –  zemřel majitel mlýna ing. Jan Doubek. Mlýn dále vlastní jeho manželka
MUDr. Soňa Doubková a syn ing. Jan Doubek ml.

1995 - rekonstrukce střechy za finančního přispění Státního ústavu památkové péče.
Výměna 6 šikmých trámů v krovu a dvou trámů podél hřídele, dány nové štípané
šindele i svislé na boku. Náklady 55 000,- Kč. Realizace p. K. Švéda Karolín 9
Rájec - Jestřebí. Opakovaný nátěr střechy byl proveden v letech 2008 a 2012.

2008 -2016 – proběhly další opravy – obnova obou vstupních dveří, vyměněna podlaha
v 2 patře, oprava násypky, výměna špatných trámů v podkroví a další práce.

2016 – oslavy 150 let od postavení mlýna a 50 let rodiny Doubků
v Kořenci.

2019 – stává se majitelem 1/3 mlýnu MUDr. Václav Kubeš, 2/3 zůstávají
ing. Janu Doubkovi.

2017–2020 – 3 etapy obnovy s přispěním MK ČR. Výměna podlahy
v druhém patře a v přízemí, kompletní oprava vnitřních omítek,
oprava krupníku, kompletní očištění a konzervace kovových i dřevěných
částí technologie.

Základní parametry:
 větrný mlýn tzv. holandského typu
 průměr půdorysu - 9,03 m, výška stavby - 9,15 m
 celkový převod - 6,42x ( 2,16x v třetím a 3x v prvním podlaží)
 parametry složení – běhoun průměr 1050 mm, výška 300 mm
- spodek průměr 1100 mm, výška 260 mm
 otáčky běhounu - 64,2 ot/min,
 obvodová rychlost běhounu - 3,53 m/s
 v přízemí je holendr (krupník) - průměr kamene je 0,9 m, tloušˇka ,32 m, výkon 5 q /den

Pozemky:

Společný majetek Jan Doubek a Václav Kubeš:
větrný mlýn čp. 147 s pč. 149/1 (116 m2),
role pč. 871/1 (792 m2), 871/3 (993 m2),
cesta pč. 1053/8 (88 m2), k. ú. Kořenec.
V roce 2007 jsem ke mlýnu přikoupil
sousední pozemky pč. 829/1–4 (3 292 m2).