Bruzovice | Detail mlýnu
|
|
Větrný mlýnek s turbínou stál na sever od obce Bruzovice, těsně na hranici k. ú. Bruzovic a Kaňovic, v nadmořské výšce 290 m.n.m. Byl postaven v zahradě, v bezprostřední blízkosti domu č. p. 103.
Podle vyprávění současných majitelů byl mlýnek určitě postaven před rokem 1933, kdy se současný majitel, pan František Kašper narodil. Mlýnek postavil jeho dědeček a používal ho převážně na šrotování. Přestože, mlýnek je konstrukčně připraven i na výrobu mouky (obsahuje hranolový vysévač, z něhož vyjmutá síta jsou dosud uloženy na půdě), není žádným pamětníkem doloženo jiné využití, než na mletí obilí na šrot pro dobytek.
Naposledy byl mlýnek využíván v padesátých letech minulého století. Po roce 1960, tj. po zavedení elektřiny do usedlosti již nebyl v provozu. Byl ponechán v původním stavu, vnitřní prostor byl využíván jako skladiště nepotřebných věcí.
Obec Bruzovice mlýnek odkoupila a nechal provést kompletní opravu. Objekt mlýnku byl na nové místo přenesen jako celek a podroben kompletní renovaci. Technologické zařízení bylo před transportem rozebráno a repasováno. Chybějící, nebo vážně poškozené díly byly nahrazeny replikami
| Historie obecně | Větrný mlýnek s turbínou stál na sever od obce Bruzovice, těsně na hranici k. ú. Bruzovic a Kaňovic, v nadmořské výšce 290 m.n.m. Byl postaven v zahradě, v bezprostřední blízkosti domu č. p. 103. Mlýnek je již delší dobu nepoužíván. Současný stav objektu je upokojivý. Stavba je v dobrém stavu, bez zjevného poškození. Podlaha je pevná. Je to výsledek umístění mlýnku na betonových patkách nad okolním terénem. Je tedy dobře chráněn před vlhkostí ze země. Střešní plechová krytina zřejmě není původní. Lze předpokládat, že plech byl položen až dodatečně přes térový papír na střešních deskách. Plní dobře svůj účel, do mlýnku nezatéká.
|
|---|
| Přemístěn | |
| Mlýnek s turbínou | |
| Dřevěná | |
Interiér | |
Objekt mlýnku Tělo větrného mlýnku s turbínou tvoří přízemní deštěná stavba na obdélníkovém půdorysu. Stavba těla mlýnku je složena ze soustavy trámů, jež vytvářejí kostru. Celé tělo mlýnku je uloženo na dvou betonových patkách na jedné boční (spodní) straně a společném betonovém prahu na druhé boční straně (horní). b) Plášť těla mlýnku c) Střecha mlýnku
|
| Technologické zařízení Technické parametry: Průměr větrné turbíny: 2,56 m Počet lopatek turbíny: 10 Velikost lopatky: 1 x 0,56 – 0,28 m Mlýnské kameny (průměr x výška) běhoun: 0,47 x 0,27 m spodek: 0,47 x 0,18 m Technologické zařízení se skládá z části zajišťující pohon a části mlecí. Pohonná část začíná větrnou turbínou, která využívá sílu větru a převádí ji na rotační energii vodorovné a následně svislé hnací hřídele. Větrná turbína s kuželovým převodem je nesena stožárovou trubkou, která prochází střechou a hřebenovou vaznicí. Vnitřkem stožárové trubky prochází hnací hřídel. Pomocí pákového mechanismu se zajištěním zvolené polohy uvnitř mlýnku lze otáčet stožárovou trubkou a tím nastavovat větrnou turbínu do žádaného směru, při mletí proti směru větru. Mlecí část se skládá ze dvou mlýnských kamenů uložených v plechovém lubu po obvodu a dřevěnou deskou svrchu. Nad mlýnskými kameny je násypka s pohyblivým dnem – korčákem. Násypka je zavěšena na středovém trámu zadní stěny. Celé mlecí zařízení leží na trámové mlýnské stolici. Z boku mlecího složení byly dřevěné schůdky, umožňující mlynáři vystoupání s pytlem zrní nad úroveň násypky a nasypání do ní. Melivo po průchodu mlýnskými kameny vypadává při mletí na mouku přes spojovací trubku do moučné truhly s hranolovým vysévačem nebo při šrotování bočním výskokem ven do připravené nádoby. Dochovaly se trubky, které se nasazovaly na tento výskok a vedly melivo do připravené nádoby. Běhoun je uložen na hřídeli, jejíž spodní konec je uložen v kluzném ložisku ve dolní části mlecí stolice na příčníku, který lze na jedné straně pomocí závitu zvedat. Tento pákový mechanismus umožňuje regulovat vzdálenost mezi mlecími kameny a tím i kvalitu mletí. Jde o tzv. lehčení. a) Větrná turbína Větrná turbína má 10 lopatek o délce 1 m. Celkový průměr větrné turbíny činí 2,56 m a hloubka 0,45 m. Turbína je uchycena k vodorovné hřídeli o průměru 33 mm a délce 0,6 m. Na vodorovné hřídeli uložené ve dvou dřevěných ložiscích je kuželové ozubené kolo o větším průměru 0,16 m se 20 šikmými zuby. Přes kuželové ozubené kolo o větším průměru 0,32 m a 40 zubech (poměr převodu je 1 : 2) je síla přenášena na svislou hřídel o průměru 26 mm dolů, k technologickému zařízení ve mlýně. Svislá hřídel prochází stožárovou trubkou o průměru 90 mm nesoucí váhu celého větrného kola a současně sloužící k natáčení větrného kola proti větru pomocí pákového mechanismu umístěného na trámu pod střechou mlýna. b) Natáčení větrné turbíny Pákový natáčecí mechanizmus se skládá z kovové páky, kovového kotouče a zajišťovacího kolíku. Páka s kotoučem jsou navařeny na dolní konec stožárové trubky. Zajišťovací kolík se vkládá do otvorů ve spodním kotouči, které jsou vyvrtány po celém obvodu. Zařízení je v pořádku, potřebuje jen standardní údržbu a konzervaci. c) Mlecí složení Hlavní částí mlecího zřízení je tzv. „mlecí složení“, které se skládá ze dvou kamenů, z horního pohyblivého zvaného běhoun a pevného spodního zvaného spodek, lubu, násypky a mlecí trámové stolice. Mlecí kameny jsou z pískovce. Horní kámen – běhoun je poháněn svislou hřídelí, jejíž spodní konec zapadá do čtvercového otvoru v kypřici. Mlýnské kameny jsou uloženy v plechovém lubu a kryty dřevěnou deskou.. Do mlýnských kamenů, vyrobených z pískovce, jsou vytesány rýhy tzv. remiše, sloužící k posunu meliva od středu ke kraji a současně k průchodu vzduchu, který melivo ochlazuje. Tyto remiše je třeba pravidelně přitesáním obnovovat. Mlecí složení na mlýnku nebylo rozebíráno, takže konkrétní podoba remiší není dosud zdokumentována. Mlýnské kameny jsou schovány v plechovém lubu (ø 0,5 x 0,45 m). Na něm je upevněna násypka zrna (0,39 x 0,24 x 0,45 m) s pohyblivým dnem tzv. korčákem. Pohyblivé dno uvádí do kmitavého pohybu vačka nalisována na svislé hřídeli. Množství podávaného meliva lze regulovat pomocí změny sklonu korčáku. Tento sklon zle regulovat pomoví zavěšení jeho spodní části na otočné ose jištěné proti protočení dřevěným ozubeným kolem na buku násypky. Celé mlecí složení nese kovová trámová stolice (0,53 x 0,53 x 0,88 m). Součástí stolice, je jednoduchý pákový mechanismus, kterým lze nazvednout běhoun a tím regulovat vzdálenost mezi mlecími plochami kamenů a tím následně i jemnost meliva. Na hřídeli nesoucí běhoun ve spodní části stolice chybělo kuželové ozubené kolo navazující na kuželové kolo usazené na hřídeli hranolového vysévače uloženého na půdě. Tím byl zajištěn jeho pohon. Bylo vyrobeno podle obdobných mlýnků a šlo o kuželové ozubené kolo o ø cca 90 mm a o 17 zubech. Jde o převod do pomala v poměru 3,3 : 1. Stolice je pomocí kovových šroubů uchycena k trámu v zadní stěně mlýnku. Celé mlecí zařízení lze odpojit od větrného kola pomocí jednoduché gravitační spojky umístěné na svislé hřídeli. Zrno po semletí vypadává buď čelním výskokem do hranolového vysévače (1,13 x 0,63 x 1,08 m) umístěného před stolicí, nebo, v případě šrotování, bočním výskokem do truhly. Základem hranolového vysévače je rotující šestiboký hranol (ø 0,47 x 1,2 m), potažený sítem. Hranolem prochází hřídel, na konci které je kuželové ozubené kolo (ø 0,27 m a 56 zubů). Zde je použito síto o hustotě 65 nití na palec, což umožňovalo vytřídění jemné krupice z meliva. | |
| Technologické vybavení |
|
Základní obrázky
Současné fotografie - interiér
Současné fotografie - technologické vybavení
Ostatní
Historické fotografie a pohlednice
