Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Tento dřevěný větrný mlýn bývá někdy označován jako studenecký (vedle větrných mlýnů, uvedených na přiložené mapě LOKAL. 96 a 110). Stál však na kopci Horka v SZ cípu katastrálního území Bukovina u Čisté, při hranici s katastrálním území Studenec a Zálesní Lhoty, jak je patrno již z katastrální mapy z roku 1842 (782). Pozemková parcela má č. 215 a dřevěný domek nedaleko mlýna č. stavební parcely 63. Mlýn byl postaven roku 1828 Václavem Haklem (odtud Haklův větrák) a jeho tchánem Najmanem z Borovnice (783). Tento mlýn byl roku 1833 náhle vzniklou vichřicí překocen a roztříštěn. Nový mohutnější větrný mlýn, postavený Haklem roku 1835, (784) byl v činnosti do 90. let 19. století, kdy byl zbořen a z dříví postavena chalupa (785). Později dostala i pozemková parcela jiný tvar (786). Polohu někdejšího větrného mlýna označuje javor a několik jeřábů (787). Lokalita (788) je v nadmořské výšce cca 590 m (789). V současné době pozemek náleží Václavu Plecháčovi z čp. 60 v Bukovině (790).
(782) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1845 (stav roku 1842), list 1 (Bukovina u Čisté). Větrný mlýn je v této mapě vyznačen málo obvyklou značkou. Srovnej i originál uvedené katastrální mapy v SÚA, i.č. 1066.
(783) J. Kuřík, Haklův větrák na Horce, Vesnice tkalců, Vlastivědný sborníček, sešit 2, 1926, 78. M. Šorm „větrák“ ve Studenci u Horek, ČL, ročník 26/1926, 349 píše, že mlýn byl postaven asi roku 1823.-Srovnej i výpis z rodinných pamětí (III, 292), pořízený laskavostí p. J. Kuříka (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 42/58).
(784) Protokol stavebních parcel SK uvádí Wencla Hakla, chalupníka v Bukovině čp. 46, jako vlastníka rustikální pozemkové parcely č. 215 (SÚA, SK, duplikát, 21, 12, Bukowina bei Czista, Grund-Parzellen-Protocol). Roku 1853 je roční výrobní kapacita větrného mlýna odhadována na 540 měřic obilí, při čemž mlýn pracoval tehdy o jednom složení a s jednou pracovní sílou. (Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat).
(785) J. Kuřík, I.c., 79. Srovnej katastrální mapu u roku 1899, GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 673, Bukovina u Čisté, 1899 (stav roku 1897), list 1, kde je větrný mlýn i stavení při něm ještě vyznačeno. Dále : Větrný mlýn ve Studenci, Vesnice tkalců, sešit 1, 1925, 18.
(786) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 673, 1939 (stav roku 1938), list 1, (Bukovina u Čisté). Na této mapě i na pozemkové mapě z roku 1879 je vedle obydlí mlynářova (stavební parcela č. 63) již vyznačeno – jižně od něho – další stavení na Horce (stavební parcela č. 71).
(787) J. Kuřík, I.c., 78.
(788) Samota na Horce (o dvou staveních); Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 235.
(789) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 2-0, 1952.
(790) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Bukovině u Čisté (J. Paulů) z 3.8. 1970.
