Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
O dřevěném větrném mlýně jedná vlastivědná monografie Novopacko (740). Mlýn vystavěl sekerník Josef Majzner; ten stavěl dříve mlýny v Polsku. Pozemek, na němž postavil větrný mlýn, dostal věnem roku 1837. Je to pozemková parcela č. 239, asi 600 m (741) na SSV od středu Kumburského Újezda, při levé straně cesty do Nové Paky (742). Po Josefu Majznerovi byl tu mlynářem jeho syn Josef. Mlelo se tu a šrotovalo obilí pro obyvatele Újezdu, Studénky a Stavu. Roku 1852 je udána roční kapacita větrného mlýna na 300 měřic obilí různého druhu, při čemž mlýn pracoval o jednom složení a s jedním mlynářem (743). Asi tři až pět let sloužil pak mlýn k mletí čekanky. Roku 1882 zničila vichřice perutě a vyřadila větrník z činnosti. Stál do roku 1893. Název Mlýn větrný (744) má v roku 1921 (745) skupina chalup; roku 1950 se samota (dvě stavení) nazývá U větráku (746); je položena cca 445 m n.m. (747).
Majitelem pozemkové parcely č. 239 je v současné době M. Fejfarová z Kumburského Újezda čp. 13, která pozemek také obhospodařuje. Trať, v níž pozemek leží, nazývá se dosud U větřáku (748).
(740) Novopacko, II, Nová Paka 1927, 689 násl.
(741) Protokol pozemkových parcel stabilního katastru uvádí jako majitele pozemkové parcely č. 239 Franze Wrabetze (pak Suchardu), půl sedláka z Újezda čp. 8 (SÚA, SK, duplikát, 81, 2, Augezd, Grund-Parzellen-Protocol).
(742) SÚA, IS, Bydžovsko 8, Augezd, 1842, list II- Srov. i GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3690, 1845 (stav roku 1842), list II (Kumburský Újezd) a GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení okresního musea v Nové Pace z 20.3. 1956, čj. 056-74. Roku 1842 ve vzdálenosti necelých 300 m uzavírají západní obzor lesy.
(743) SÚA, cit. duplikát SK, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1852.
(744) Materiál z mlýna byl použit na přízemek obytného stavení čp. 13. Okresní museum v Nové Pace k tomu sdělilo (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 20.3. 1956), že zbytky zdiva jsou zachovány v domku J. Fejfara. Na katastrální mapě Kumburského Újezda z roku 1910 (GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa č. 3690, list 2) je stavení severně od mlýna na někdejší pozemkové parcele č. 240. Mlýn je tu vyznačen jinde neužívaným znakem. Fotografie v citovaném sborníku Novopacko, II, 44.
(745) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d., 962.
(746) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 236.
(747) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín 4-5, 1954.
(748) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Studénka ze 4.8. 1970 (Kynčl).
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Novopacko 1927:
Vichřice v roce 1882 urvala perutě, které odnesla až k studenské myslivně. Dubové zbytky mlýna koupil sochař Antonín Sucharda na kostlení práce pro město Kladno. Mlýnské vysoké stavení stálo bez perutí do r. 1923.
