Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn stával na výšině u východní části Domoslavic, zvané Durdička (695). Tato zpráva nebyla dlouho ověřena (696).
K bezpečným pramenům o existenci tohoto domoslavického dřevěného větrného mlýna- uveden je v Sommerovi (697) i na mapě Kummersbergově- připojuje se zjištění této lokality na pozemkové parcele č. 158 v původní katastrální mapě (696), a to ve vzdálenosti něco přes 400 m na SV od dvora v Domoslavicích. Ten leží při východní straně jmenované vsi v trati Kamenec (698).
(695) J. Horák, Topografický popis všech osad hejtmanství Královéhradeckého, Hradec Králové, 1877, 82.
(696) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. Domoslawitz, 1845 (stav roku 1842), list II.
(697) J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band Bunzlauer Kreis, Prag 1843, 288.
(698) Na rozdíl od zmíněného zjištění lokality v katastrální mapě, lokalizujeme sdělení MNV v Domoslavicích z 3.7. 1970 (J. Jiránek) do polohy „Na ulehlině“, neboť dle ústního podání měl domek J. Trnky okna směrem k větrnému mlýnu. Pohledem zjišťoval, zda se křídla točí, aby mlynář mohl mlít mouku.
