Svého pána poslouchati, býti uctivým, pracovitým, věrným a poctivým.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn v Romanově uvádí J. Cinibulk (111) s tím, že stával u silnice, spojující Mšeno s Dubou, v místech, kde je dvůr hostince Na Stromovce (112). Uvádí i jméno stavitele, mšenského občana Václava Zronka (113). Podle tradice mlýn vyhořel (114), pravděpodobně v roku 1875 nebo 1876. Posledním jeho majitelem byl mlynář Pokorný (115). Nadmořská výška lokality je cca 390m (116).
(111) Cinibulk, 216.
(112) V roce 1842 byl majitelem parcely (v poz. mapě č. 368) Johann Heinz, šenkýř v Romanově čp. 1 (SÚA, SK, duplikát, 23, 15, Mscheno, Bau – Parzellen – Protocol, 1842.
(113) Větrný mlýn není vyznačen ani ve staré katastrální mapě Mšena z roku 1846.
(114) Na základě zpráv místních usedlíků soudí J. Tichý, že větrný mlýn stál pravděpodobně na JZ od stodoly hostince (č. pozemkové parcely 1677, stavební parcela č. 385).
(115) Podle J. Zejdy z Rudné u Prahy (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 16. května 1956).
(116) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav.
