Žáky, Štrampouch | Detail mlýnu

Adresa Žáky, Štrampouch Dolní Štrampouch u 27 286 01 Okres Kutná Hora Katalogové číslo P 5 Katastrální území Žáky GPS 49° 51' 58.5'' 15° 21' 37.2'' Mapová značka Holandský / Ruiny objektu, zbytky stěn Poloha vůči obci 300 m JZ od centra obce Štrampouch Číslo kulturní památky 46588/2-1242 z r.1966 otevřít list NPÚ Přístupnost Nepřístupný Rok stavby 1820 Rok zániku

Stručný popis

Větrný mlýn holandského typu postavil markýz Trazegneis, pán na Žákách roku 1822. Markýz byl Holanďan a nechal si vypracovat netradiční návrh na mlýn uprostřed staveb uspořádaných do písmene T. Není však prokázáno, že toto unikátní stavební uspořádání bylo stavebně realizovalo. I nejstarší fotografie ukazují pouze na samostatnou obytnou stavbu přiléhající k mlýnu, ani výška torza neodpovídá projektu. Ve mlýně se mlela a šrotovala mouka, vyráběly kroupy i lisoval olej. Mlýn přestal mlít již někdy začátku 20. století. V roce 1911 je již uváděn jako rozpadlý. Roku 1922 nový majitel odvezl zbytky mlecího zařízení a budova mlýna chátrá. Dnes zůstal z mlýna jen zbytek obvodového zdiva do výšky asi šesti metrů. Z pohledu památkové péče by bylo potřeba stavbu zakonzervovat, aby se dále nerozpadala.

Pokorný:
O zděném větrném mlýně v Horním Štrampouchu lze soudit, že mu byly vzorem zahraniční větrné mlýny. Tehdejšího majitele panství Žáky markýze de Trasegnies vedly k rozhodnutí vystavět tu větrný mlýn patrně i zkušenosti z jeho nizozemské vlasti (77). Mlýn byl postaven na počátku 20. let 19. století na vyvýšenině asi 600m severně od středu vsi Štrampouchu (78). Stál tehdy na pozemkové parcele č. 101, stavení při mlýně mělo č. stavební parcely 35 a bylo jen zčásti zděné (čp. 55) (79).
V mlýně se mlela mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí (80). Roku 1838 se uvádí jako vlastník dominikální pozemkové parcely č. 101 v trati K Novým dvorům a Štrampouchu kníže Vinzenz Karel Auersperg jako majitel panství Žáky (81). Mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy ročně 300 měřic ovsa(82). Tento panský mlýn byl pronajímán spolu s okolními panskými poli.
Poslední zmínka o činnosti mlýna je k roku 1873 (83). V roku 1911 se již uvádí, že mlýn se rozpadl (84), nicméně ještě dnes je zdivo v podstatě zachováno. Josef Mysliveček koupil stavení asi v roku 1920-1922 od velkostatku ve Žlebech; mlýnské zařízení, které bylo tehdy ještě k potřebě, bylo odvezeno do vodního mlýna ve Žlebech (85). Samota má název Větrný mlýn (86) nebo Větrník. Budovu mlýna (87) by bylo možné ještě zachránit před úplným rozpadem. Její nadmořská výška je cca 335m (88).
(77) V. Řehák, Větrný mlýn ve Štrampouchu, Podoubraví, roč. 2/1925,127; Č. Zíbrt, Soupis větrných mlýnů, větřáků, ČL, roč. 26/1926, 48.
(78) GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 8328, r. 1843,(stav roku 1838), list 3.
(79) Stavební plán větrného mlýna (49x44cm) s poznámkou „Jahr 1820“ byl v archivu města Čáslavi.
(80) V. Řehák, 1.c.
(81) SÚA, SK, duplikát, 45, 81, Žak, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol, 1838.
(82) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat, 1850, GÚ – ÚAGK, Oceňovací operát SK, sumáře, Industrieller Gewerbestand, kraj Čáslavský, Windmühlen. – J. Sommer (Das Königreich Böhmen, XI, Časlauer Kreis, 33) uvádí ve Štrampouchu věrný mlýn o 2 složeních se stoupou na oleje.
(83) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Žleby ze 16.4. 1954, čj. 21/54.
(84) K. Čermák, Čáslavsko, výňatek z díla Království České, Praha 1911, 82.
(85) Vlastníkem v 50. letech byl František Míšek (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Žleby ze 17.3. 1956); ústní sdělení J. Myslivečka a F. Míška (1955).
(86) Statistický lexikon obcí RČS, 1, země Česká, Praha 1934, 40.
(87) V. Řehák, 1.c., 126; obsahuje fotografii asi z roku 1910; dále tři snímky z roku 1955 v GÚ – ČSAV. – Snímek mlýna z doby před 1. světovou válkou je ve SÚPPOP v Praze, dokumentační oddělení, č. 12689(Štrampouch).
(88) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Kutná Hora 1-8, 1952.