Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Pokorný:
Větrný obilní mlýn stál roku 1841 asi 870m na SZ od kostela v Hranicích (Rossbach) v trati Ziegenrück. Tehdy je vyznačen na pozemkové parcele č. 3404, u něho stojící dřevěné stavení má č. stavební parcely 335 (315). V protokole stavebních parcel stabilního katastru je jako majitel mlýna a stavení při něm uveden domkář Michael Müller z čp. 198 v Hranicích (316). V roce 1865 je už parcela scelená v pozemkovou parcelu č. 3403 a mlýn již není vyznačen (317). V blízkosti místa, kde stával větrný mlýn, je osamělý Schillerův dub (318). Lokalita je položena cca 625m n. m. (319).
(315) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6545 (2332/2), Rossbach, 1843, stav roku 1841, list III; zajímaví je tu okrouhlý znak mlýna položen žlutou barvou. Snad tu šlo o omyl kresliče, proto v přiložené mapě označujeme přesto mlýn jako zděný. Exemplář mapy v SÚA je v tomto místě poškozen (IS, Loketsko 377).
(316) SÚA, SK, Loketsko 377, Rossbach, 1841; zpráva MNV v Hranicích z 11.2. 1956 udává, že Müller byl označován jako Windmüller, čímž se lišil od četných ostatních nositelů tohoto jména v Hranicích.
(317) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 2332/2, 1865 (Hranice).
(318) Citované sdělení MNV v Hranicích.
(319) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hranice (okres Aš) 9-7, 1954.
Větrný mlýn v obci Rossbach je uveden v roce 1841. Majitele je uveden Michael Muller z čp. 198. V roce 1865 již není mlýn zmiňován.
