V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Bývalý větrný mlýn pochází z roku 1830 a byl postaven z precizně opracovaných pískovcových kvádrů. Ve stabilním katastru je uváděn mlýn o jednom mlýnském složení a s jedním pracovníkem. Pracoval necelých 50 let. V pozemkové mapě z roku 1843 že majitelem pozemku je Franz Hohe, sedlák z Arnoltic., kdežto majitelem obytného a hospodářského stavení je Josef Kristen, též sedlák z Arnoltic.
V roce 1877 byl mlýn zrušen, dostal novou plechovou střechu a byl přestavěn na obytné stavení. Od poválečného odsunu Němců, kteří byli jeho obyvateli, začal mlýn pustnout. V roce 1960, když mlýn koupil dnešní majitel za 800,- Kčs, byla to jen ruina bez střechy. Pro rekreační využití musel celou stavbu opravit a dostavět.
Původní poslání objektu připomíná pouze kruhová, lehce konická třípodlažní stavba o průměru osm metrů a výšce asi devět metrů. Stěny mají tloušťku dole jeden metr, nahoře o čtyřicet centimetrů méně. Střecha je nepůvodní a k mlýnu je přistavěna další, tři metry vysoká budova.
Pokorný:
V materiálu stabilního katastru uvádí se větrný mlýn v Arnolticích s jedním složením a jedním pracovníkem. (363) S použitím pozemkové mapy zjistíme přesnou polohu zděného větrného mlýna roku 1843 (364) v místě na ssz. od kostela v Arnolticích, při rozcestí, na pozemkové parcele č. 54; vedle je obytné stavení parcela č. 23. (365) Tehdy se uvádí jako majitel pozemkové parcely č. 54 Franz Höhne, sedlák v Arnolticích čp. 16, (366) kdežto majitelem obytného a hospodářského stavení (stavební parcely 23) byl Josef Kristen, sedlák v Arnolticích čp. 12. (367)
Když zděný větrný mlýn přestal sloužit původnímu účelu, byl – patrně již před několika desítkami let – upraven k obývání.(368) Později však byl vnitřek značně zdemolován. Střecha byla kryta plechem. (369) Lokalita je položena ve výši kolem 330m n. m. (370)
Dnes je zachováno základní zdivo. Objekt byl odprodán k rekreačním účelům J. Sutnarovi z Ústí nad Labem a po restaurování je dobře zachován. (371)
(363) SÚA, SK, duplikát, 114,1, Arnsdorf, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(364) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 25, 1946 (stav roku 1843), list III
(Arnoltice).
(365) Na větrný mlýn upozornil Zemědělsko – lesnický archiv v Českém Krumlově dopisem z 21. 1. 1954, čj. 37/1 a podrobnější údaje sdělil Josef Rambousek z Růžové čp. 138 v dopise z 11.5. 1957 i s náčrtkem polohy větrných mlýnů v Arnolticích, Růžové a Janově (GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 230/1957 z 20.5. 1957).
(366) SÚA, SK, duplikát, 114,1, Arnsdorf, Grudparzellen – Protocol.
(367) Tamtéž, Bau – Parzellen – Protocol.
(368) Patrně již po přestavbě je větrný mlýn zobrazen v katastrální mapě z roku 1897 značkou, rozdílnou od stavu v roku 1843. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 25, 1897 (stav roku 1897), list 3 (Arnoltice).
(369) Podle sdělení J. Rambouska patřila parcela rodině Myslivcově; pozdější dopis OÚGK v Liberci – OMS Děčín z 3.7. 1957 ad čj. 494 – 13 – 57 uvádí, že pozemek je ve správě MNV v Arnolticích ( GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 316/57 ze 4. 7. 1957) a připojil i snímek současného stavu katastrální mapy 1 : 2880.
(370) Státní mapa 1 : 5000 – odvozená, list Šluknov 7 – 9, 1953.
(371) Odprodej se stal za podmínky, že základní zdivo bude z památkových důvodů zachováno (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Arnolticích z 18.8. 1970, čj. 611/70).
