Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
BLATCE, kat. území Houska.
Pokorný:
O větrném mlýnu neznámé konstrukce nalézáme především jen skromnou zmínku v literatuře (311) a nemůžeme jej zatím přesněji lokalizovat. (332) Na základě ústního podání stál mlýn do roku 1901, do kdy se tu i mlelo. Majitelem jeho byl F. Líbal z Housky, osada Bělsko. Roku 1901 mlýn vyhořel a dnes nejsou již po něm na místě žádné pozůstatky. (333)
(331)F. Bernau, Der politische Bezirk Dauba, Dauba 1888, 53, Folgende Mhalmühlen, u. zwar …….. die Hauskaer Windmühle. Nacházíme mlýn na katastrálních mapách k roku 1843 a 1896 (SÚA, IS, Boleslavsko 155, Hauska, stav roku 1843; GÚ – ÚAGK, SK, OM, stav roku 1896, Houska).
(332) Státní mapa 1 :5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 8-9, 1952; terén, přicházející v úvahu, je ve výšce cca 350-400m nad mořem; mlýn prý stál v osadě Kbelsko, srovnávací sdělení MNV v Blatci z 3.8. 1970 (Rampouch), GÚ – ČSAV, VM – Č.
(333) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Housce z 5.3. 1956 na základě informace K. Vocáska z Housky čp. 72, jenž se na mlýn pamatuje. Pozemek, na němž mlýn stával, náležel zemědělci V. Novákovi.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)