Holíč SR | Detail mlýnu

 Historie

Tento mlýn okolo roku 1880 postavil místní stolař František Sláma (1847-1900), který se do Holíče přistěhoval z Jevíčka s manželkou Máriou roz. Štěpánkovou (1855-1934). Měl pracovní zkušenosti z Německa a ty ho inspirovali k tom. že se pustil se do stavby tehdy moderního trojpodlažního mlýna holandského typu. Využil válcovou stolici vynalezenou r. 1874 Švýcarem Friedrichem Wegmannem, která nejen zvýšila výtěžek z mletí, ale dokázala i mlít jiskřivě bílou mouku která byla velmi vyhledávaná. Podle Fr. Sedláka byl mlýn osazen dvěma mlecími složeními a v roce 1921 semlel denně 2 q obilí na mouku. Podle statistiky větrných mlýnů byl v roce 1906 tento mlýn jediný na území Nitranské Župy a už měl válcovou mlecí stolici. Záznamy uvádějí, že mlýn převzal jeho jediný syn Ludvík Sláma (1880 – nezn.) a ve mlýně mlel ještě během 1. světové války. Jak píše Rudolf Irša kolem roku 1926 byly sundány perutě a otočná střecha byla nahrazena oplechovanou zděnou kopulí. V té době už byl větrný pohon na ústupu, nastupuje pohon pomocí páry, plynu a elektřiny. Mohlo tedy jít o zásadní změnu pohonu mlecího složení. O tom, zda po této změně nadále fungoval, nejsou žádné záznamy. Jediná ústní informace uvádí, že mlýn šrotoval krátce i po druhé světové válce. Není však ničím podložena a není to příliš pravděpodobné, poněvadž zase jiná informace udává, že část zařízení byla za druhé světové války zrekvírována. Pohon mlýna by musel být zajištěn benzínovým motorem. (Elektřina byla zavedena později a plynosací motor by vyžadoval nezaznamenané rozsáhlejší úpravy).
Budova dále sloužila jako sklad i na jiné účely. V šedesátých letech byl její interiér v dezolátním stavu, podlahy byly rozpité, sklep zasypaný sutí. Na fotografie z roku 1966 je vidět, že mlýn byl sice zastřešen kopulovitou střechou, ale je opuštěn a chybí okna i části zdí. Koncem sedmdesátých let nabízel majitel (kdo?) mlýn na stavební materiál. Až v roce 1971 koupili stavbu členové místního loveckého sdružení za 10 000,- Kč a upravili ho na loveckou chatu a do stěny instalovali kovovou napodobeninu perutí o poloviční délce. Vnitřní vybavení se žádné nedochovalo. V roce 1972 pod číslem ÚZPF 2140/1 byl větrný mlýn vyhlášen kulturní památkou. V roce 2018 koupilo město větrný mlýn do svého majetku za 50 000 EUR. Stavba se nachází ve výletním lesíku, okolo je zařízení pro letní zábavy.
Stavitel mlýna František Sláma je pochovaný na místním hřbitově spolu s manželkou Máriou a vnukem Samuelem. Místní myslivci zrenovovali jeho zapomenutý hrob, přistavěli k němu kamenný oblouk. V něm je vsazená historická fotografie holičského větrného mlýna a pod ní je nápis: Tu odpočívá v pokoji náš občan, ktorý v Holíči postavil na prelome 18. a 19. storočia poveterný mlyn. (Pozn. evidentně tam patří .. na prelome 19. a 20. stol…). Jeho jediný syn Ludvík Sláma převzal po otci mlýn i stolařskou dílnu. Vnuk stavitele Samuel nemohl živnost převzít, neboť zřejmě zahynul za první světové války v roce 1918 ve 20 letech. Posledním majitelem mlýna byl zřejmě jeho bratr Jaromír Sláma (? - ?).