Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na návrší nad cihelnou, po levé straně silnice z Horek nad Jizerou do Chotětova, stával větrný mlýn. Byl postaven majitelem panství hrabětem Nostitzem někdy v druhé polovině 19. století. Byl to mlýn na mletí kostí (kosťárna) (170). Stál na rozsáhlé pozemkové parcele č. 177 v poloze Na Kopci (171) asi 950m na západ od kostela v Horkách nad Jizerou. Mlýn se neosvědčil a byl zbořen (172). Obytné stavení při něm přežilo mlýn. Samota na nejvyšším místě kopce se nazývala Větrák. (Pozemková parcela č. 177/1) (173). Roku 1933, kdy panství hraběte Nostitze z Rienecku stalo se majetkem Josefa Hegra, bylo zbořeno i toto stavení s přilehlou dřevěnou kůlnou. Dnes je pozemek školním statkem (174) (KNV Praha, Školní statek Horky nad Jizerou) (175). Pozemková trať 0,8 km na ZSZ od obce Horky nad Jizerou se nazývá Na větráku (176). Lokalita (Na kopci) má nadmořskou výšku 237 (177).
(170) J. Procházka v článku K. Sellenera, Větráky našeho kraje, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 216-217.
(171) Srov. katastrální mapu v GÚ – ÚAGK, i.č. 2007, 1846 (stav roku 1842), list II (Horky nad Jizerou), také SÚA, SK, IS, Boleslavsko 173 a dále katastrální mapu téže obce z roku 1904.
(172) J. Procházka.
(173) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d.(1922), 1489, uvádí název samoty Větrník; pomístní název U větráku připomíná zpráva okresního musea v Mladé Boleslavi (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 18.5. 1955).
(174) GÚ – ČSAV, VM – Č,sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou ze 6.3. 1956, zn. 47/6, 3. 1956-Hr.
(175) Sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou z 28.7. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(176) ÚSGK, elaborát Názvoslovné komise kartografické Hlavní pomístní názvosloví v zemích českých, kraj Pražský, okres Mladá Boleslav, území, 68, 65 (Větrák) Na větráku (rkp).
(177) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Brandýs n. Labem 3-0, 1953.
