Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jakým směrem běží válce ve stolicích?
Zobrazit odpověď
Protivratně do sebe.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na návrší nad cihelnou, po levé straně silnice z Horek nad Jizerou do Chotětova, stával větrný mlýn. Byl postaven majitelem panství hrabětem Nostitzem někdy v druhé polovině 19. století. Byl to mlýn na mletí kostí (kosťárna) (170). Stál na rozsáhlé pozemkové parcele č. 177 v poloze Na Kopci (171) asi 950m na západ od kostela v Horkách nad Jizerou. Mlýn se neosvědčil a byl zbořen (172). Obytné stavení při něm přežilo mlýn. Samota na nejvyšším místě kopce se nazývala Větrák. (Pozemková parcela č. 177/1) (173). Roku 1933, kdy panství hraběte Nostitze z Rienecku stalo se majetkem Josefa Hegra, bylo zbořeno i toto stavení s přilehlou dřevěnou kůlnou. Dnes je pozemek školním statkem (174) (KNV Praha, Školní statek Horky nad Jizerou) (175). Pozemková trať 0,8 km na ZSZ od obce Horky nad Jizerou se nazývá Na větráku (176). Lokalita (Na kopci) má nadmořskou výšku 237 (177).
(170) J. Procházka v článku K. Sellenera, Větráky našeho kraje, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 216-217.
(171) Srov. katastrální mapu v GÚ – ÚAGK, i.č. 2007, 1846 (stav roku 1842), list II (Horky nad Jizerou), také SÚA, SK, IS, Boleslavsko 173 a dále katastrální mapu téže obce z roku 1904.
(172) J. Procházka.
(173) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d.(1922), 1489, uvádí název samoty Větrník; pomístní název U větráku připomíná zpráva okresního musea v Mladé Boleslavi (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 18.5. 1955).
(174) GÚ – ČSAV, VM – Č,sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou ze 6.3. 1956, zn. 47/6, 3. 1956-Hr.
(175) Sdělení rady MNV v Horkách nad Jizerou z 28.7. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(176) ÚSGK, elaborát Názvoslovné komise kartografické Hlavní pomístní názvosloví v zemích českých, kraj Pražský, okres Mladá Boleslav, území, 68, 65 (Větrák) Na větráku (rkp).
(177) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Brandýs n. Labem 3-0, 1953.
