Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek) přivezl do Zbraslavi MUDr. František Koblížek, (1863 – 1937) lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu, ze své rodné obce Telecí u Poličky. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval je vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle bylo nahrazeno jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. Později bylo čerpadlo přemístěno roku 1934 asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpání vody pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, r. 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti…) již nedošlo, takže čerpadlo od té doby slouží jako dekorace.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
