Německý typ

Konstrukce větrného mlýna německého typu

Základním znakem větrného mlýna německého typu je dřevěná budova čtvercové nebo obdélníkové základny. Stavbu je možno pomocí oje natáčet celou proti větru okolo pevného středového sloupu. Budova je dvoupatrová, nejčastěji o rozměrech 5 x 5 m. Největší mlýn byl v Jakubčovicích o půdorysu 6,6 x 6,6 m. Výška stavby bývá mezi 9-13 m.
Základem větrného mlýna německého typu je rovnoramenný trámový kříž ze čtyř až osmi trámů posazený na podezdívce z plochých kamenů zvaných šlédy. Do středu kříže je začepován nosný trám zvaný tatík (10). Tatík bývá dubový, dlouhý až pět metrů a má dole průměr přes 90 cm, nahoře profil 50 x 50 cm. Ve výšce dva metry je na něj navlečeno sedlo (13). Tatík a sedlo jsou podpírány čtyřmi až osmi (Velké Těšany) dubovými vzpěrami zvanými apoštolové (14). Nahoře je tatík zakončen čepem a stažen kovovou obručí. To jsou všechny pevné části mlýna. Ostatní části se společně otáčejí při nastavování perutí proti větru.
Po horní ploše neotáčivého sedla se pohybují dva sedlové trámy zvané dědek a babka (26). Ty spojují přední štítovou stěnu se zadní, kde přesahující profil mlýna na šíři šalandy a vstupního schodiště. Nesou váhu prvního patra. Jejich styčná plocha se sedlem se maže neslaným sádlem. Sůl by vázala vlhkost a vazelína nečistoty. Někde se plochy i mydlily.
Ve výši podlahy druhého patra je na čepu tatíka třetí vodorovný trám, který nese váhu mlýna. Říká se mu matka (21) a je posazen kolmo na babku s dědkem. Bývá to dubový trám o délce až šest metrů a profilu 55 x 55 cm, který spojuje boční stěny mlýna.
Na třech vodorovných trámech (babka, dědek, matka) je zavěšena celá kostra trámové klece mlýna, vyrobená z měkkého dřeva. Na jejich okrajích jsou horizontální boční trámy na nichž jsou uchyceny rohové trámy (16). Každá stěna je vyztužena asi čtyřmi šikmými větrovými vzpěrami. Stěny jsou z vnějšku pobity svisle deskami napuštěnými karbolínem. Desky končí cca 20 cm nad zemí, aby nebránily otáčení mlýna. Přízemí zadní stěny se většinou nebední vůbec nebo je opatřeno dvířky. Prostor pod větřákem slouží k ukládání nářadí. Mezi sedlové trámy je vklíněna asi 6,5 m dlouhá oj, (17) zvaná ocas, která slouží k otáčení mlýna. K otáčení mlýna se používal pojízdný dřevěný vrátek, který se ukotvil k některému z kolíků zapuštěných do země v kruhu okolo mlýna. Na vrátek se navíjelo lano uchycené na ocase mlýna.
Sedlová střecha zvaná čapka má často polovalby vpředu i v zadu a bývá vysoká tři metry. Nese ji pět párů krokví opatřených v horní části hambalkem a na vrcholu spojených vaznicí. Přední stěna a sedlová střecha, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům, bývají pobity šindelem. Do mlýna se vstupuje ze zadní strany po schodech na vysunutou pavláčku. Vysunuta z profilu mlýna je většinou šalanda (D), která vytváří protiváhu perutím. V šalandě bylo pouze nejnutnější zařízení pro mlynáře, který tam odpočíval při mletí.
Větrné mlýny německého typu se v případě potřeby daly rozložit a přesunout na jiné místo. S jejich stěhováním se setkáváme poměrně často. Stačilo na to dvanáct povozů.

Popis řezu větrným mlýnem německého typu:
A - přízemí (pod větrákem)
B - první podlaží (moučnice a šalanda)
C - druhé podlaží (zanáška)
D - šalanda

1. zakončení krku hřídele (hlava)
2. hlavní hřídel (val)
3. palečné kolo
4. zuby palečného kola (palce)
5. příčný trám s ložiskem (stolica)
6. násypný koš na obilí (násypka, koš)
7. pohyblivé dno násypného koše (korčák)
8. kryt mlýnských kamenů (lub) s mlýnskými kameny (běhoun a vytěrák nebo spodek)
9. převod mezi palečným kolem a svislou osou (trýb, céví)
10. střední sloup (tatík, otec)
11. bubnový naviják k regulování brzdy (vaček)
12. těžká kláda na brzdě (drak)
13. trámový rámec na středním sloupu (sedlo)
14. vzpěry středního sloupu (apoštolové)
15. základový kříž z trámů (podešve)
16. rohové trámce kostry
17. trámec na otáčení budovy (oje, ocas)
18. přechod rozmletého zrna do moučnice
19. schránka s moučnými síty (moučnice)
20. truhla na mouku (trukle)
21. nosný trám druhého podlaží (matka, platva)
22. trámy perutí (pláte)
23. křídla (perutě, lopaty)
24. výplně perutí (plachty, dračky)
25. pásová brzda (hem)
26. nosné trámy prvního podlaží (dědek, babka)

     BERKA, M. a kolektiv: Větrné mlýny jako technické památky, Technické muzeum v Brně 1979