Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Hustopeče nad Bečvou | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHustopeče nad Bečvou
Poruba 28
753 66
OkresPřerov
Burian 433
Poruba nad Bečvou
GPS49° 31' 60.0''
17° 53' 40.3''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
200 m Z od obce, uvnitř zemědělského areálu
33726/8-518 z r.1963
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1853
Větrný mlýn Hustopeče nad Bečvou

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1853 na pozemku Karla Martocha. Ten za pronájem pozemku bral roční poplatek jednu měřičku rži, tj. asi 70 kg obilí. V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který v mlýně s rodinou bydlel. Moc místa tam však neměli. Přízemí, kde bydleli, mělo 27 m2, navíc tam byla ještě předsíňka, schodiště do patra a 60 cm tlustá dělící zeď mezi kuchyňkou a pokojíkem. Podle pamětníků tam však bylo vždy jako v klícce. Ještě počátkem války se v mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor. Po válce musel mlynář jako Němec odejít a objekt chátral. V roce 1953 byla provedena dokumentace objektu a navržena rekonstrukce. Nestalo se však nic. Zemědělské družstvo obestavělo mlýn vepříny, do mlýna teklo, podlahy se propadaly. Po roce 1989 se mlýna ujal Obecní úřad v Hustopečích nad Bečvou, nechal odstranit nejbližší budovu a opravil střechu. Po několika letech pokračují od roku 2015 opravy. Obec stále uvažuje o dokončení rekonstrukce mlýna, ale jeho rozumnému využití výrazně vadí poloha stavby mezi vepříny, což vytváří odpudivé prostředí.


Historie obecně

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1853 na pozemku Karla Martocha. Prvním majitelem byl p. Janovský (do r. 1876), Josef a Terezie Martochovi (do r. 1919), Karel Martoch (do r. 1926),  Karel a Štěpánka Martochovi (do r. 1942).   V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který v mlýně s rodinou bydlel. Moc místa tam však neměli. Přízemí, kde bydleli, mělo 27 m2, navíc tam byla ještě předsíňka, schodiště do patra a 60 cm tlustá dělící zeď mezi kuchyňkou a pokojíkem. Podle pamětníků tam však bylo vždy jako v klícce. Ještě počátkem války se v mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor.  Po válce musel mlynář jako Němec odejít a objekt chátral. V roce 1953 byla provedena dokumentace objektu a navržena rekonstrukce za 87 tis. Kčs. Nestalo se však nic. Padlo dokonce rozhodnutí, že mlýn se má srovnat se zemí a ustoupit modernizaci JZD. Zemědělské družstvo obestavělo mlýn vepříny, do mlýna teklo, podlahy se propadaly. Z technické památky se stalo skladiště. Plán vypracovaný Technickým muzeem v Brně na rozobrání a přeštěhování mlýna se nikdy neuskutečnil.

Po roce 1989 se mlýna ujal Obecní úřad v Hustopečích nad Bečvou, nechal odstranit nejbližší budovu a opravil střechu. Po několika letech pokračují od roku 2015 opravy. Byla provedena hydroizolace stavby, objekt omítnut, opraveny podlahy, doplněna schodiště, vytvořena šalanda a další. Jsou obnoveny trámové konstrukce a paleční kolo. Obec stále uvažuje o dokončení rekonstrukce mlýna, ale jeho rozumnému využití výrazně vadí poloha stavby mezi vepříny, což vytváří odpudivé prostředí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Berta 1942
  • Janovský 1858
  • Martoch Josef
  • Matroch Karel
  • Matroch Karel 1919
  • Steiner Adolf
  • Štěpánka 1926
  • Terezie 1876
Částečně adaptován
Holandský
Zděná - cihlová
Interiér
  • Umělecké prvky (Upřesnění: zdobení palečního kola)
  • Mlýn je postaven z cihel, má průměr 7,7 m a výšku 11 m, s tloušťkou zdí jeden metr. Stavba je kryta omítkou.  Na zdivu je tři metry vysoká šindelová  střecha.

    Informace zpracované a platné k 01.10.2016.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Dřevěná)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní