Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jan Wagenknecht, majitel Podbranského vodního o 2 složeních, počal v roce 1740 nebo krátce před tímto datem zřizovat v okenici mlýna větrné kolo, které by mu umožnilo mlíti i v době, kdy byl nedostatek vody. Nebylo tu zařízení umožňující otáčení podle směru větru : větrné kolo využívalo pouze západní vítr (691). Lokalita je položena cca 270 m n.m. (692).
(691) Ve sporu mezi obcí a vrchností F. Norbertem z Trauttmannsdorffu roku 1740 stavěla se obec proti stavbě větrníku proto, že dosud měl mlýn toliko dvě vodní kola, že nové větrné kolo bude v noci rušit okolí rachocením a že město ohrozí požárem (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Jičín z 11.12. 1953; K. J. Erben, Mlýn nového způsobu v Jičíně. Škola a život, 1855, 87 a J. Mencl, Historická topografie města Jičína, I, 403-405.
(692) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín, 8-6, 1951.
