Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jan Wagenknecht, majitel Podbranského vodního o 2 složeních, počal v roce 1740 nebo krátce před tímto datem zřizovat v okenici mlýna větrné kolo, které by mu umožnilo mlíti i v době, kdy byl nedostatek vody. Nebylo tu zařízení umožňující otáčení podle směru větru : větrné kolo využívalo pouze západní vítr (691). Lokalita je položena cca 270 m n.m. (692).
(691) Ve sporu mezi obcí a vrchností F. Norbertem z Trauttmannsdorffu roku 1740 stavěla se obec proti stavbě větrníku proto, že dosud měl mlýn toliko dvě vodní kola, že nové větrné kolo bude v noci rušit okolí rachocením a že město ohrozí požárem (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Jičín z 11.12. 1953; K. J. Erben, Mlýn nového způsobu v Jičíně. Škola a život, 1855, 87 a J. Mencl, Historická topografie města Jičína, I, 403-405.
(692) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín, 8-6, 1951.
