Pokorný:
Tento dřevěný větrný mlýn stál původně ve Stěžerách. Roku 1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší (647), v roce 1803 byl opravován (648). Z katastrální mapy (stav r. 1840) je patrno, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 528; je to ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrným mlejnem před příkopem“. Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn“(650). Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90(651). R. 1840 má dominikální pozemkovou parcelu č. 528 zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpächter) (652). Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z Katastrálního oceňovacího elaborátu stabilního katastru (z roku 1853) (653) se dozvídáme, že větrný mlýn měl jedno složení a posléze sumář Oceňovacího operátu (654) nám doplní obraz o výrobě: v mlýně pracoval jeden člověk a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi. Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatkám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18.4.1926i s přilehlým domkem (655). Nadmořská výška lokality je 230 m n.m. (656).
Dnes náleží pozemková parcela, označená novým číslem 539/2, J. Labskému (657).
(647) A. Šorm, Větrný mlýn v Praskačce u Králova Hradce, ČL, ročník 26/1926, 253.
(648) J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Kkrálovéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 33. V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 19, uvádí, že mlýn byl postaven teprve roku 1803.
(649) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 6086, 1843 (stav roku 1840), list II (Praskačka). Mlýn tu není naznačen obvyklým způsobem, čtvercové dřevěné stavení má stavební parcelní číslo 8.
(650) L. Domečka a F. L. Sál, Královéhradecko, 1, část 1, Hradec Králové 1928, 193, uvádí názvy pozemků Pod povětrníkem a U povětrníka s tím, že v Josefském katastru se čtou U povětrního mlejna a Pod povětrným mlejnem, kdežto v Tereziánském katastru názvy ty ještě nepřicházejí.
(651) V. Deyl, 1.c., 19.
(652) SÚA, SK, duplikát, 95, 34, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, 1843.
(653) Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1953.
(654) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK, sumář kraje Královéhradeckého, Windmühlen.
(655) F.Starý, Větrný mlýn v Praskačce u Opatovic, ČL, ročník 26/1926, 143. Fotografie B. Vavroušek, Dřevěné stavby našeho venkova, ČT, ročník 25/1913, 10; Větrný mlýny, Zlatá Praha ročník 34/1917, 348.
(656) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hradec Králové 9-2, 1951.
(657) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Praskačka z 6.8. 1970, čj. 514/70.
Historie obecně
Tento dřevěný větrný mlýn (L O K A L . 42) stál původně ve Stěžerách. R.1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší, v r. 1803 byl opravován. Z katastrální mapy (stav r. 1840) je patrno, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 528; je to ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrním mlejnem před příkopem”. Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn”. Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90. Roku 1840 má dominikální pozem. parcelu č. 528 zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpachter). Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z Katastrálního oceňovacího elaborátu stab. katastru (z r. 1853) se dozvídáme, že větrný mlýn měl jedno složení a posléze sumář Oceň. operátu nám doplní obraz o výrobě: v mlýně pracoval jeden člověk (Arbeiter) a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi. Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18. dubna 1926 i s přilehlým domkem. Nadmořská výška lokality je 230 m n.m. Dnes náleží pozemková parcela, označená novým číslem 539/2, J. Labskému.
Mlýn je vyobrazen na
I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
