V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Tento dřevěný větrný mlýn stál původně ve Stěžerách. Roku 1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší (647), v roce 1803 byl opravován (648). Z katastrální mapy (stav r. 1840) je patrno, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 528; je to ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrným mlejnem před příkopem“. Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn“(650). Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90(651). R. 1840 má dominikální pozemkovou parcelu č. 528 zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpächter) (652). Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z Katastrálního oceňovacího elaborátu stabilního katastru (z roku 1853) (653) se dozvídáme, že větrný mlýn měl jedno složení a posléze sumář Oceňovacího operátu (654) nám doplní obraz o výrobě: v mlýně pracoval jeden člověk a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi. Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatkám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18.4.1926i s přilehlým domkem (655). Nadmořská výška lokality je 230 m n.m. (656).
Dnes náleží pozemková parcela, označená novým číslem 539/2, J. Labskému (657).
(647) A. Šorm, Větrný mlýn v Praskačce u Králova Hradce, ČL, ročník 26/1926, 253.
(648) J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Kkrálovéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 33. V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1938-39, 19, uvádí, že mlýn byl postaven teprve roku 1803.
(649) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 6086, 1843 (stav roku 1840), list II (Praskačka). Mlýn tu není naznačen obvyklým způsobem, čtvercové dřevěné stavení má stavební parcelní číslo 8.
(650) L. Domečka a F. L. Sál, Královéhradecko, 1, část 1, Hradec Králové 1928, 193, uvádí názvy pozemků Pod povětrníkem a U povětrníka s tím, že v Josefském katastru se čtou U povětrního mlejna a Pod povětrným mlejnem, kdežto v Tereziánském katastru názvy ty ještě nepřicházejí.
(651) V. Deyl, 1.c., 19.
(652) SÚA, SK, duplikát, 95, 34, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, 1843.
(653) Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1953.
(654) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK, sumář kraje Královéhradeckého, Windmühlen.
(655) F.Starý, Větrný mlýn v Praskačce u Opatovic, ČL, ročník 26/1926, 143. Fotografie B. Vavroušek, Dřevěné stavby našeho venkova, ČT, ročník 25/1913, 10; Větrný mlýny, Zlatá Praha ročník 34/1917, 348.
(656) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Hradec Králové 9-2, 1951.
(657) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Praskačka z 6.8. 1970, čj. 514/70.
Historie obecně
Tento dřevěný větrný mlýn (L O K A L . 42) stál původně ve Stěžerách. R.1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší, v r. 1803 byl opravován. Z katastrální mapy (stav r. 1840) je patrno, že mlýn stál na pozemkové parcele č. 528; je to ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrním mlejnem před příkopem”. Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn”. Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90. Roku 1840 má dominikální pozem. parcelu č. 528 zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpachter). Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z Katastrálního oceňovacího elaborátu stab. katastru (z r. 1853) se dozvídáme, že větrný mlýn měl jedno složení a posléze sumář Oceň. operátu nám doplní obraz o výrobě: v mlýně pracoval jeden člověk (Arbeiter) a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi. Zajímavá je zpráva, že krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch připojil k dosavadním čtyřem větrným lopatám ještě další čtyři; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý. Mlýn vyhořel v noci na 18. dubna 1926 i s přilehlým domkem. Nadmořská výška lokality je 230 m n.m. Dnes náleží pozemková parcela, označená novým číslem 539/2, J. Labskému.
Mlýn je vyobrazen na
I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)