Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které povinnosti má v učení učeň?
Zobrazit odpověď
Svého pána poslouchati, býti uctivým, pracovitým, věrným a poctivým.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Polohu druhého větrného mlýna nebylo možno zatím blíže určit. Je tu však třeba upozornit v této souvislosti na vrch Větra, správně Větrák, (kóta 453), asi 1600m na VSV od Struhařova (56). Soudím, že tento název souvisí s lokalitou někdejšího věrného mlýna ve Struhařově.
Zápisy v matrikách far v Okrouhlicích z let 1772 až 1778 jsou dokladem, že větrné mlynářství ve Struhařově se po řadu let udržovalo v rodině Švimberských (57). Jeden větrný mlýn ve Struhařově můžeme předpokládat i v roku 1814 a pak v roku 1842, i když pramen nedovoluje naprostou přesnost v lokalizaci (58).
(56) Topografická sekce 1:25 000, 4053/4, s.d.; táž sekce VZU, Praha, 1945. Srov. GÚ – ÚAGK, Názvoslovná komise kartografická, elaborát Hlavní pomístní názvy v zemích českých, kraj Pražský, 116, Větrák, katastrální území Dlouhá Pole (rkp).
(57) Sdělení J. Bady z 19.12. 1966 a z 13.1. 1967 (GÚ – ČSAV, VM – Č). Zápisy se vztahují na čp. 18, 21 a 28 ve Struhařově.
(58) SÚA, ČG, Publikace, 1841 – 18555, fascikl 37/1/48, č. 73237.
