Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Polohu druhého větrného mlýna nebylo možno zatím blíže určit. Je tu však třeba upozornit v této souvislosti na vrch Větra, správně Větrák, (kóta 453), asi 1600m na VSV od Struhařova (56). Soudím, že tento název souvisí s lokalitou někdejšího věrného mlýna ve Struhařově.
Zápisy v matrikách far v Okrouhlicích z let 1772 až 1778 jsou dokladem, že větrné mlynářství ve Struhařově se po řadu let udržovalo v rodině Švimberských (57). Jeden větrný mlýn ve Struhařově můžeme předpokládat i v roku 1814 a pak v roku 1842, i když pramen nedovoluje naprostou přesnost v lokalizaci (58).
(56) Topografická sekce 1:25 000, 4053/4, s.d.; táž sekce VZU, Praha, 1945. Srov. GÚ – ÚAGK, Názvoslovná komise kartografická, elaborát Hlavní pomístní názvy v zemích českých, kraj Pražský, 116, Větrák, katastrální území Dlouhá Pole (rkp).
(57) Sdělení J. Bady z 19.12. 1966 a z 13.1. 1967 (GÚ – ČSAV, VM – Č). Zápisy se vztahují na čp. 18, 21 a 28 ve Struhařově.
(58) SÚA, ČG, Publikace, 1841 – 18555, fascikl 37/1/48, č. 73237.
