Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Necelý kilometr za obcí Hlavnice ve směru na Horní Benešov stojí v poli dvě samoty. U první stával Grossův mlýn. Písemně byl doložen již v roce 1879, byl německého typu o půdorysu 6 x 6 metrů. Od roku 1929 byl majitelem Karel Gross, který mlel obilí až do roku 1957. Zemřel v roce 1988 ve věku 92 let. Dne 1. srpna 1960 mlýn zapálil blesk a protože v místě byl nedostatek vody, nedokázali ho hasiči zachránit. Obytná část Grossova mlýna dosud stojí a vlastní ho potomci posledního hlavnického mlynáře.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
