Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Janovský sedlák Anton Richter postavil mlýn holandského typu v roce 1844 a s jedním pracovníkem semlel na jednom složení ročně 50 měřic obilí (asi 40 q). Stavba je postavena z pravidelných pískovcových kvádrů, je mírně kuželová, spodní průměr je 9,5 m, výška asi 12 m. Mlýn ukončil činnost ve dvacátých letech 20. století. Mlecí zařízení bylo odstraněno a ve mlýně zbudovány dva byty, v nichž se bydlelo do roku 1946. Po odsunu Němců mlýn chátral, dokonce se stal střeleckým terčem místních hasičů. Současný majitel čtyřpodlažní stavbu z pěkných pískovcových kvádrů v šedesátých letech opravil a dodnes využívá k rekreačním účelům. V interiéru zůstalo kamenné schodiště a v podlaze usazené mlýnské kameny. Stavba působí velice pěkným dojmem.
Pokorný:
Na stavební parcele č. 203 (v trati Die Abend Seite) byl vystavěn zděný větrný mlýn patrně roku 1844 (420). Sloužil jako obilní mlýn. Stojí na rovině, necelých 300m na JZ od středu obce při cestě, vycházející z Janova k jihu a stáčející se pak obloukem k SZ. V stabilním katastru uvádí se ve 40. letech 19. století jako vlastník pozemku Anton Richter, sedlák v Janově čp. 71 (421). Větrný mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy 50 měřic obilí ročně (422). Asi před 50 lety byl mlýn zrušen a zřízeny v něm dva byty (čp. 180) do roku 1946 obydlené. Posledním majitelem byl Max Hartman.
Pak pozemek náležel ČSSS Ústí nad Labem, oddělení Růžová (423). Budova je zachovalá, vystavěná z pískovcových kvádrů, střecha je kryta břidlicí (424); stojí v nadmořské výšce 310m (425). Dnešním majitelem je M. Soucha z Děčína. Obydlí je používáno k rekreaci(426).
(420) Zpráva rady MNV v Janově (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 14.2. 1956, čj. 73/56), opírající se o zprávu starousedlíků, kladla založení mlýna asi do prvého desetiletí 19. století. V roce 1843 nebyl ještě na katastrální mapě větrný mlýn vyznačen (GÚ – ÚAGK, SK katastr. mapa i.č. 2749, Johnsdorf, 1847, stav roku 1843, list 3). Při návštěvě lokality v roce 1970 zjistil autor v kameni nad vchodem vyrytý monogram J.G. a letopočet 1844.
(421) SÚA, SK, duplikát, 117, 7, Johnsdorf, Grund – Parzellen – Protocol.
(422) Tamtéž, Catastral – Schätzungs – Elaborat; GÚ – ÚAGK, SK, Oceňovací operát, sumář Industrieller Gewerbestand, kraj Litoměřický.
(423) ČSAV – GÚ, VM – Č, čj. 288/57, sdělení tajemníka K. Sakaře z 12.6.1957 obsahuje i popis mlýna; je stavěn z kamene, síla zdí je 90 cm, celkový průměr stavby 800 cm,střecha je kryta šindelem.
(424) Na lokalitu upozornila ZLA v Českém Krumlově. (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 29.1. 1954, čj. 37/1) a OMS Děčín (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení z 15.3. 1956, ad čj. 146-13-56) určilo lokalitu na katastrální mapě (GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2749, 1872, Janov). Reprodukce snímku na pohlednici je v GÚ – ČSAV, VM – Č(dar rady MNV v Janově).
(425) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 6-8, 1953.
(426) Sdělení MNV v Růžové z 30.7. 1970, čj. 776 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
