Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn v roce 1801 začal stavět nějaký pan Rus a dostavěl ho Doušek na místě zvaném Horka. U mlýna stálo dřevěné stavení. Pozemek byl obecní pastvinou. Mlýn měl jedno složení a jednoho pracujícího.
Roku 1843 byl mlynářem Anton Dutschka, v roce 1857 pak Josef Matouch. Jeho rodina se vystěhovala do Ameriky a mlýn koupil Černohorský. I tato rodina se vystěhovala do Ameriky. Od roku 1876 byl deset let mlynářem sekernický mistr Fromelt z Bertholdsdorfu u Ochranova, jenž postavil v Čechách několik mlýnů (např. v obci Vysoká). Mlýn koupil za 2000 zlatých. nemoci a rodinné neshody byly příčinou toho, že byl mlýn prodán panu Goldbach z Libovice. Nový majitel mlýn pronajal Josefu Baitlerovi, který později přešel na vrátenský větrník.
V 80. letech 19. stol už mlýn upadal a 1. 9. 1889 vyhořel. Na místě vznikl kamenolom.
Zdroj: Šolc, V.: Mlýny na Strenickém potoce.
Pokorný:
. Dřevěný větrný mlýn byl vystavěn asi roku 1801 (117) jakýmsi Rusem, dostavěl jej pak Doušek (118). Stál asi 800m na JV od návesního rybníčka v Nosálově na pozemkové parcele č. 264 na Horce, nad silnicí z Lobče do Nosálova. Při větrném mlýně bylo dřevěné stavení (stavební parcela č. 59). Pozemek byl obecní pastvinou (119). V roce 1843 byl tu větrným mlynářem Anton Dutschka z čp. 59 v Nosálově (Nossadl); pozemek je označen jako dominikální a leží v trati Horka (120). Pozdější Katastrální oceňovací elaborát (121) a sumář Oceňovacího operátu (122) uvádějí toliko, že větrný mlýn měl jedno mlýnské složení a jednoho pracujícího. Roku 1857 zapisuje se mlynář Josef Matouch (123). Od roku 1876 po dobu deseti let byl majitelem mlýna sekernický mistr Frömelt z Berholdsdorfu u Ochranova, jenž postavil v Čechách několik mlýnů(118). V 80. letech 20. století mlýn již upadl a 1.9. 1889 vyhořel (124). Na místě lámal se pak kámen(125).
Dnes je na místě větrného mlýna zemní sklep a kamenolom. Název tratě Horka se dosud užívá (127).
(117) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 9. prosince 1953, čj. 154/53; Větrný mlýn postaven koncem 18. století, na místě dvou (asi vodních) zaniklých mlýnů.
(118) J. Lajner, Nosálovský větrník, Boleslavan, roč. 9/1934-35, 211-212.
(119) GŮ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 5183, 1846 (stav roku 1843), list IV (Nosálov).
(120) Pozdější rukou je opraveno jméno vlastníka na Josefa Mattauch a pozemek se označuje již za rustikální (SÚA, SK, duplikát, 23, 17,Nossadl, Grund – Parzellen – Protocol a Bau – Parzellen – Protocol, 1843).
(121) Duplikát SK, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(122) GÚ – ÚAGK, Oceňovací operát SK, sumář Boleslavsko, Windmühlen.
(123) SÚA, SK, Boleslavsko, 348, Nossadl, 1843.
(124) K. Sellner, Větráci na Bělsku, ČL, roč. 27/1927, 376.- Staveb. Parcela č. 59 po zboření mlýna roku 1904 zanikla a vplynula do pozemkové parcely č. 264/2; současně bylo vymazáno označení „větrný mlýn“ (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení lidového soudu v Doksech ze 7.4. 1956, 2No 755/55, výpis z pozemkové knihy katastrálního území Nosálov, č knihovní vložky 59).
(125) F. Janoušek, Pověsti okresu Bělského, Lobeč a okolí, Věstník okresu Bělského, roč. 5/1913, 63.
(126) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Mladá Boleslav 7-1, 1952.
(127) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Nosálov ze 4.8. 1970.
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)