Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Starý Poddvorov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaStarý Poddvorov
-
696 16
OkresHodonín
Burian 527
Starý Poddvorov
GPS48° 52' 51.0''
16° 57' 54.1''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
2 km SZ od středu obce
11989/7-8548 z r.1993
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1870
(přivezen z: Nutěnic a Týnce)
Větrný mlýn Starý Poddvorov

Na kopci asi jeden kilometr nad obcí stojí větrný mlýn německého typu, který byl původně v roce 1870 postaven panem Laštůvkou v Mutěnicích. Třetí vlastník pan Tomas si mlýn v roce 1876 přestěhoval do Týnce u Břeclavi. Zde mlel asi 10 let. Další vlastník opět mlýn rozebral a na 12 formanských vozech převezl na dnešní místo na kopci Zahajka nad obcí Starý Poddvorov. Mlýn o dvou složeních má půdorys 4,7 x 4,4 m a výšku 9,2 m. V roce 1890 mlýn málem zanikl, když ho vyvrátila silná vichřice. Za dva roky se mlýna ujal mlynář Ignác Křižovic z Borkovan a mlýn obnovil. Svůj mlýn dal věnem nemanželské dceři a poddvorovský své schovance. Ta se provdala za Jana Minaříka, který se mlynářskému řemeslu musel teprve naučit. Mlýn byl v roce 1935 předělán na výrobu krup, místo palečného a cévového kola byl poháněn řadou řemenic a přibyly nové stroje. Mlýn pracoval až do roku 1949, s přestávkou v letech 1941 až 45, kdy byl zaplombován.
V letech 1969-70 prodělal mlýn generální opravu péčí Technického muzea v Brně a za přispění studentů Střední lesnické školy v Strážnici. Opravou byl uveden do provozuschopného stavu. Bez následné údržby však opět chátrá a v roce 1982 mu upadly lopaty. V roce 1993 koupil mlýn pan Černý s cílem mlýn opravit. K tomu však nedošlo a tak v roce 1999 kupuje mlýn obec. Tato v roce 2003 nechala provést rozsáhlou rekonstrukci stavby i technologie hrazenou částečně z fondu Phare s cílem mlýn zprovoznit a otevřít veřejnosti. Dosud zbývá ještě postavit provozní budovu. Mlýn je krásnou krajinnou dominantou.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Informace zpracované a platné k 10.04.2017.
  • Existující umělecké složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • loupačka (Řemeslný)
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 2)
  • moučná truhla
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: celý mlýn)
  • paleční kolo
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • transmise s řemenicemi (převody palci)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • vysévač hranolový (Řemeslný)
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Ostatní

    Historické fotografie a pohlednice