Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Čeho docílíme koukolníkem?
Zobrazit odpověď
Vybrání kulovatin.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V roce 1857 zaznamenává se v Malečově větrný mlýn o jednom složení s jedním pracujícím (607). Zděný větrný mlýn je vyznačen již roku 1843 v katastrální mapě asi 300 m na sever od Malečova (608) v poloze zajímavé potud, že v blízkém okolí byl lesní porost, který mohl bránit nerušenému větrnému proudění. Na uvedené katastrální mapě je jen 20 m od mlýna na SV jehličnatý les, poněkud dále menší lesíky na jihu i na západě. Pozemek, mající tehdy parcelní číslo 907 v trati Gegen Salesl, náležel Josephu Leipeltovi, sedláku v Malečově (Malschen) čp.13 (609). Větrný mlýn tu je vyznačen ještě roku 1890 (610), avšak dnes se na něj v obci už nikdo nepamatuje (611). Lokalita je ve výši cca 537 m n.m. (612).
(607) SÚA, SK, duplikát, 114, 22, Malschen, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1857.
(608) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4393, Malschen, 1847 (stav roku 1843) list I.
(609) SÚA, SK, duplikát, Grund-Parzellen-Protocol, 1843.
(610) GÚ-ÚAGK, SK, cit. i.č. Malschen, 1890.
(611) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Malečově z 11.3. 1958, čj. 67-58 Hc (GÚ-ČSAV, VM-Č, čj. 104/58).
(612) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Ústí nad Labem 2-9, 1951.
