Pokorný:
Mlýn stával ve Mšeckých Žehrovicích, kde jej za 460 zl. koupil roku 1800 i s domkem čp. 52 mšecký krupař Jindřich Valentin z čp. 55 ve Mšeci. Odprodal pak domek ve Mšeckých Žehrovicích a vystavěl si za to domek na náměstí ve Mšeci (nyní čp. 94) a mlýn přestěhoval z Mšeckých Žehrovic do Mšece. Mlýn tu postavil na Sedláčkově poli a platil roční nájem 1 zl. Jeho syn, bednářský mistr František Valentin s manželkou Annou prodali mlýn roku 1835 Václavu Březovskému za 200zl. (241). Mlýn stál (roku 1841) asi 500m na SZ od kostela sv. Kateřiny ve Mšeci těsně při cestě, směřující ze Mšece na Srbeč, a to při její pravé straně. Byl v jižním cípu pozemkové parcely č. 814 v trati Nad Šibenicí (242). 10.6. 1843 silný jihovýchodní vítr mlýn převrhl a pak nebyl již mlýn obnoven (243). Roku 1891 (244) na katastrální mapě již není vyznačen. Lokalita má nadmořskou výšku cca 450 m (245).
V současné době obhospodařuje shora uvedenou pozemkovou parcelu, včleněnou do pozemkové parcely č. 815, JZD Přátelství ve Mšeci. Celý hon nese název K Srbči (U obecní skály) (246).
(241) Sdělení prof. L. Zubra z 12.4. 1956, opírajícího se o pozemkové knihy panství Mšece v SÚA; srov. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Třeboň z 28.12. 1953, čj. 193/3 a citací Archivu Mšec v Postoloprtech II A 4S lf.
(242) GÚ – ÚAGK, SK katastrální mapa i.č. 4885, Kornhaus, 1845 (stav roku 1841) list II.
(243) Mlýnský kámen, který až do 70let 19. století ležel na mezi u Sedláčkova pole, odkutálela mládež z bujnosti až za Branku před stavení čp. 97, kde krejčí Volf, majitel domku, zapustil později kámen do země jako dlažbu (sdělení prof. L. Zubra).
(244) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4885, list 2 (Mšec).
(245) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník, 1-2, 1951.
(246) Sdělení rady MNV ve Mšeci z 8.8. 1970, čj. 891 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
