Kořenov | Detail mlýnu
|
|
Jako rok stavby mlýna holandského typu se uvádí rok 1830. Na katastrálních mapách z roku 1843 je již uveden. Nízká budova z lomového kamene na svahu o vnějším průměru 9 m a výšce zdí 3 až 4,5 m vyvolává dojem, že mlýn nebyl nikdy dokončen, že jde pouze o torzo stavby. Současní majitelé jsou však jiného názoru. Uvádí, že mlýn určitě nějakou dobu fungoval, a že při přestavbě našli nahoře na nosné zdi segmenty dřevěného ozubeného prstence na otáčení střechy. Za úvahu tedy stojí varianta, že se jednalo o horský mlýn, který využíval větru pouze z jednoho směru. Střecha s perutěmi se mohla natáčet jen v malém rozsahu směrem do údolí. Proto mohl být mlýn postaven na svahu a existující přístavek ve svahu nad ním provozu nevadil. Za současného uspořádání by větrné kolo mohlo mít průměr maximálně 10 m. Zde je třeba provést další historický průzkum. Dnes je objekt dobře udržován a slouží k rekreačním účelům.
Zajímavá je úvaha Jany Schejbalové, že mlýn byl pokusem využít větru k provozu brusných stolic. Svědčí o tom i to, že jeho provoz začal i skončil současně s nedalekou sklářskou hutí.
Pokorný:
. Větrný mlýn je naznačen na katastrální mapě z roku 1843 (457), ač se neuvádí v písemném elaborátu stabilního katastru mezi větrnými mlýny, které byly v činnosti v polovině 19. století (458). Nacházel se na pozemkové parcele č. 75 (stavební parcela č. 17), dřevěné obytné stavení větrného mlynáře bylo postaveno na blízké pozemkové parcele č. 16 (stavební parcela č. 18). Pro snadné určení polohy lze uvést, že větrný mlýn stál cca 300 m na SV od kostela sv. Jana Křtitele v Polubném.
(457) GÚ-ÚAGK, SK, císařský otisk, 6002, obec Polubný (Pollaun).
(458) Za upozornění děkujeme dr. Vařekovi z ÚEF-ČSAV.
| Historie obecně | Zajímavá je úvaha Jany Schejbalové, že mlýn byl pokusem využít větru k provozu brusných stolic. V období vzniku mlýna se v oblasti nebývale rozvíjí broušení dutého skla, a ještě více přibrušování „lisovaček“ – lustrových ověsků a flakonků. V roce 1829 je na Jizerce za Polubným otevřena nová sklářská huť a následně přebírá z mateřské Zenknerovy huti právě výrobu dutého skla a lustrových ověsků. V Horním Polubném není vhodný potok, na kterém by šlo postavit vodní brusírnu a zboží muselo být dopravováno po špatně sjízdných cestách k brusírnám do údolí Kamenice u Antonínova. To vede k domněnce využít principu větrného mlýna k broušení. Z Horního Polubného bylo také snadné dopravit obroušené flakonky nebo duté sklo s výbrusy do Českého Šumberku u Příchovic, kde se celé rodiny zabývali zlacením a malováním skla.
|
|---|
| Zcela přestavěn – bez historické hodnoty | |
| Holandský | |
| Zděná - kamenná | |
Exteriér | |
|
| Technologické vybavení |
|
|---|---|
Základní obrázky
Současné fotografie - exteriér
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků
Historické fotografie a pohlednice
