Heřmanice | Detail mlýnu

Adresa Heřmanice Vysoký, Lysý vrch 464 01 Okres Liberec Katalogové číslo P 119 Katastrální území Kristiánov GPS 50° 51' 56.0'' 15° 0' 14.0'' Mapová značka Holandský / Ruiny objektu, zbytky stěn Poloha vůči obci 2 km Z od obce Albrechtice u Frýdlantu Číslo kulturní památky 20498/5-4215 z r.1966 otevřít list NPÚ Přístupnost Volně přístupný Rok stavby 1830 Rok zániku

Stručný popis

Místní rychtář Eduard Zückler si postavil jen kousek pod vrcholem Lysého kopce v roce 1830 větrný mlýn holandského typu. Povolení mu dla Kristian Kryštof Clam-Gallas. Bylo to místo bývalé pytláské osady. Jednalo se o celkem mohutnou stavbu o průměru 9,2 m a výšce 13 m. Zdi byly přes jeden metr tlusté. Stavba je z venku mírně kuželová, zevnitř válcová. V mlýně pracoval jeden člověk a dokázal vyrobit za rok z 180 měřic obilí 120 q mouky. Později syn mlynířel u mlýna postavil domek a pekárnu. Mlelo se do roku 1862 a roku 1866 mlýn zpustošila procházející pruská vojska. Dílo zkázy dokončila vichřice o dva roky později. Poté byl mlýn využíván jako obydlí. V roce 1868 byl znovu mlýn poškozen velkou bouří. V letech 1880 - 1896 mlýn připomíná ruinu.
Rozvoj turistiky na přelomu století přiměl Adolfa Zücklera stavbu v roce 1897 opravit a přestavět na rozhlednu. To znamená, že na zdivo mlýna přidal ještě sedm metrů vysokou dřevěnou nástavbu a vedle mlýna si zařídil hospodu. Oblíbené výletní místo fungovalo do konce druhé světové války. S odsunem německého obyvatelstva osada Vysoký zanikla a mlýn zpustl. Dodnes je však majestátnou zříceninou a místem dalekého rozhledu. Bohužel v blízkém okolí jsou tři telekomunikační stožáry, které působí velmi rušivě.

Pokorný:
S povolením Kristiana Kryštofa Clam-Gallase postavil v létech 1828 až 1830 (474) tehdejší rychtář Václav Zücker ve Vysoké (475), katastrální území Kristiánov zděný větrný mlýn. Toto místo, vzdálené asi 200 m na západ od vrcholu Vysoký, leží asi 2 km na JJZ od Kristiánova. Mlýn stál na stavební parcele č. 123 (pozemková parcela č. 809). Ročně zpracoval 180 měřic obilí a vyrobil 120 centů mouky. Pracoval tu jeden člověk (Arbeiter) na jednom mlýnském složení (476). Syn Václava Zückera, Josef, vystavěl vedle dům čp. 33 (stavební parcela č. 122), později užívaný jako hostinec (477). Pekl se tam chléb. V letech 1862 až 1866 nebyl mlýn používán a roku 1866, za války, byl pruským vojskem poškozen. V letech 1880 až 1896 připomíná se již jako ruina, která nákladem Adolfa Zückera byla přestavěna na rozhlednu. Byl tu zřízen hostinec. Před první světovou válkou (1913) byl v přízemí sklep a stáj a obydlí Adolfa Zückera, v 1. patře ložnice, a v nejvyšším patře hostinská místnost (478). Blízko vrcholu Vysoký jsou dnes vyznačena dvě stavení, jejich nadmořská výška je 630 m (479).
(474) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení Státního archivu v Jablonci nad Nisou z 3.4. 1956, čj. Sar-115/56, cituje fond Ústředního ředitelství Clam-Gallasových statků, povolení z roku 1828.
(475) Mlýn byl rustikální, Wenzel Zücker uvádí se jako chalupník. Srovnej SÚA, SK, duplikát, Christiansau, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, oba z roku 1843.
(476) SÚA, SK, duplikát, 27, 8, Christiansau, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(477)GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 3559, Christiansau, 1846 (stav roku 1843), list IV.
(478) F.Köhler-F. Thomas, Die Windmühlen in Hohenwalde und Wetzwalde, MVHJIG, ročník 6/1912, 113. Tam i fotografie mlýna. Srovnej Státní mapa-odvozená, 1:5000 1952. Na mapě vyznačená stavení mají pravoúhlý půdorys.
(479) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Liberec 6-1, 195.