Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
asi 1931
- rozebrán
(odvezen do: firma Rón a Štefek)
Zajíčkova kronika z roku 1930 (z archívu Muzea Vysoké nad Jizerou)
- První projekt na zřízení stálého vodovodu a využitím větrného motoru vypracovala firma Josef Friedländer, inženýr, Vídně v roce 1893. Vystavěno v roce 1895. Bylo zřízeno 8 hydrantů, z toho dva na náměstí.
- „Věž motorová byla původně 16 m vysoká. Ježto větry severní a východní málo účinkovaly, postavena firmou Friedländer věž o výšce 25 m v roce 1900 a jednoduché čerpadlo zaměněno dvojčinným. Náklad na vodovod činil nejprve 12.337 zlatých r. č., nová věž stála 5 564 kor. rak.“
- „Po 40 letech možno říci, že celý vodovodní podnik byl nedostatečný. Provedení bylo solidní co do materiálu i práce, ale základní věcí bylo mály málo promyšleny. Pramen u Petruškových není potřebné vydatnosti a včas vydatných větrů nestačil dodávati čerpadlu vody. – Vítr jest přece jen nestálá síla a včas delšího bezvětří vyprázdnil se vodojem z polovice, neboť 900 hl. musilo býti stále v zásobě pro případ požáru, nebylo vody k potřebě domácností. – Voda byla sice dobré jakosti, ale přece jen z vodojemu vyvětralá. – Tlak vody byl pro případ požáru velmi skrovný a nedostatečnost vodovodu pro tento případ ukázala se při požáru r. 1904. Přes tyto nedostatky sloužil vodovod dlouhá léta a větrný motor byl v městečku typickým zjevem. Však v posledních letech 20-tých tohoto století byly nedostatky vodovodu velmi citelné. Vodovodní roury vypovídaly službu, výtokové stojany rovněž, místem voda vůbec netekla, krátce vodovod dosluhoval. V roce 1930 přiváděna voda již 14 dní před vánoci do starého vodojemu z nového potrubí od Bílé skály. Věž čerpadlo výtoky prodány firmě Rón a Štefek na Moravě za 2.400 Kč.“
Neexistuje
Větrné čerpadlo
Kovová
Výška stožáru byla z původních 16 m přestavěna v roce 1900 na 25 m.