Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rohatsko | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRohatsko

294 04
OkresMladá Boleslav
P 91
Rohatsko
GPS50° 26' 9.8''
15° 6' 19.0''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
600 m J od obce
Zaniklý
před 1842
Větrný mlýn Rohatsko

ROHATSKO, kat. území Rohatsko.
Pokorný:
Zděný větrný mlýn je v katastrální mapě z r. 1910 vyznačen v jižním cípu katastrálního území Rohatska při hranici s katastrálním územím Věchov. Podlouhlá pozemková parcela č.735, r.1842 ještě v celku, byla r. 1910 rozdělena na tři menší parcely, z nichž na střední, nejmenší, číslo 1735, byl postaven větrný mlýn. Mlýn pochází z 50. let 19. století. Mlel obilí a v provozu byl do r. 1910. R. 1919 měl již porouchaná křídla a asi r. 1922 byl rozbořen. Na místě, kde stával, nejsou již patrné žádné pozůstatky, jen při hluboké orbě se vyorávají kousky cihel. Pozemek je majetkem Jana Borovičky v Rohatsku čp. 48; dnes pozemek obhospodařuje CSSS, hospodářství Dolní Bousov. Zprávy o tomto větrném mlýně jsou v literatuře poměrně časté. Nadmořská výška lokality je cca 235 m.
(178) GÚ – ÚAGK, katastr. mapa i.č. 6499, 1910, list 4 (Rohatsko).
(179) SÚA, SK, IS, Boleslavsko 18, stav roku 1842, list 4. Pozemek tehdy náležel Václavu Borovičkovi z čp. 14 v Rohatsku.
(180) K. Sellner, Větráky našeho kraje, 216.
(181) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54.
(182) Č. Zíbrt, Větrný mlýn u Dolního Bousova, ČL, roč. 25/1925, 223.
(183) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Rohatsku z 13.2. 1956, čj. 26/56. Pamětník Josef Halbich z Rohatska uvedl, že mlýn byl postupně bourán v letech 1918 až 1919 (sdělení MNV v Dolním Bousově z 11.8. 1970, zn. 1095/zem.-70, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(184) Sdělení MNV v Dolním Bousově.
(185) Vedle již citovaných viz : J. Bouda, Vrátenský větrák, ČL, roč. 39/1927, 284; F. Starý, Zprávy o větřácích v severovýchodních Čechách, ČL, roč. 28/1928, 186; reprodukce jsou uveřejněny např. v ČL, roč. 20/1913, 20, v Zlaté Praze, roč. 34/1917, 420, v ČL, roč. 25/1925, 223 (z roku 1910), v ČL, roč. 39/1927, 275, v Ottových Čechách, XII, Severní Čechy, s.d., (kresba); Náš Domov, Jičín, 1927, 44 i Boleslavan, roč. 9/1934-1935, 218.
(186) Srov. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Mnichově Hradišti z 9.12. 1953, čj. 154/53.


Neexistuje
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Historické mapy