Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ostrov u Macochy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaOstrov u Macochy
120
679 14
OkresBlansko
Burian 379
Ostrov u Macochy
GPS49° 22' 45.1''
16° 45' 19.0''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
660 m JZ od středu obce
41648/7-569 z r.1964
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
asi 1865
Větrný mlýn Ostrov u Macochy

Datum vzniku mlýna holandského typu přesně neznáme. Uvádí se první polovina 19. století, případně rok 1865. Víme však, že mlel naposled v roce 1902 a v roce 1932 již neměl perutě. Je trvale obydlen, takže po ukončení provozu nepust. Mlýn, který původně ležel stranou vesnice, stojí dnes uprostřed zástavby. Jeho poloha na skalním prahu znamená, že z vesnice je dobře viditelný a tvoří její dominantu.
Stavba mlýna je atypicky bílá, protože je postavena z lomového vápence. Mlýn je válcový, má průměr 9,4 m a je vysoký i se střechou 11,6 m. Střecha ve tvaru jednadvacetibokého jehlanu je znehybněná komínem. Původně šindelová střecha byla roku 1947 předělána na plechovou. Vzhledem k této nepovolené změně materiálu nedostal majitel od státu žádnou dotaci na obnovu střechy ani na pozdější opravy. Uvnitř mlýna je zachovalé mlecí zařízení o jednom složení umístěném ve třetím podlaží. Náhon na běhoun byl jednostupňový shora s převodovým poměrem 1:10,1. Palečné kolo má 132 palců a průměr 3,3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,3 m a výšku 45 a 30 cm. Z druhého složení zůstala pouze jedna řemenice. V druhém podlaží je zachovalá moučnice a první podlaží sloužilo a slouží k bydlení. Mlýn má větrné kolo o průměru 11,6 m o 4 křídlech. Křídla jsou o něco kratší než byla původní, ale působí věrohodným dojmem. Dnes je mlýn zvenku i uvnitř dobře udržován a využíván k rekreaci. Je jedním z nejhezčích větrných mlýnů a je dobrým příkladem citlivé údržby technické památky. Mlýn je pro veřejnost nepřístupný.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Technologické vybavení

    Čertův mlýn
    Pověst z Ostrova u Macochy, kterak vysloužilý voják čerta z mlýna vyhnal.

    Na táhlém ostrovském hřebenu stojí odedávna větrný mlýn. Jednoho dne znenadání větrňák oněměl, lopatky se přestaly točit a celá mlynářova rodina i chasa zmizely. Nikdo v Ostrově ani v okolí nevěděl, co se tam tenkrát odehrálo. Od té doby zůstal mlýn prázdný, neboť se záhy ukázalo, že jej ovládly nečisté síly a začaly v něm strašit. O půlnoci se náhle se strašlivým burácením roztočily lopatky a k větřáku přijížděli pekelní mleči, aby si namleli obilí na svůj čertovský chléb.

    Ostrovští sousedé z toho byli nešťastní, nejenže museli jezdit mlít jinam, ale ještě navíc se báli k mlýnu jenom přiblížit a s obavami očekávali, co se bude dít dál. Leckterý krajánek se sice nabízel, že čerta z větrňáku vystrnadí a usadí se v něm, avšak přes půlnoc v něm nevydržel ani ten nejsrdnatější a honem prchal nejen ze mlýna, ale i z Ostrova.

    Až jednou se v hospodě objevil starý vysloužilec. Na vojně sloužil u dragounů, kde přišel o levou ruku, a nebál se ničeho. Když se dověděl, že ze vsí je prázdný mlýn, ani na okamžik nezaváhal - větřák musí být jeho, i kdyby měl o něj bojovat s celým peklem. Ostrovští už jej potom nezdržovali - kdo chce kam, pomozme mu tam, a kdo ví - snad se neohroženému vojákovi konečně podaří zbavit je trápení s čertem!

    Netrvalo dlouho a veterán už se spokojeně rozhlížel po mlýně. Pravda, bylo to tu poněkud zpustlé, ale však už si to dá do pořádku. Jenom co se vypořádá s tím satanášem! Potom s chutí povečeřel a klidně čekal, co mu přinesou následující chvíle. O půlnoci se náhle ozvaly rychlé kroky a za okamžik už před udiveným dragounem stál podivný panáček - nevelký, směšně vyšňořený a vztekle vyhlížející. Choval se tak, jako by byl ve větřáku doma.

    „Á, vítám tě, to jsou k nám hosti,” klaněl se hluboce se strojenou uctivostí voják.
    „Jací hosti, jací hosti, ty snad nevíš, kdo je zde pánem, chlape?” durdil se mužík.
    „Mlýn byl prázdný, mně se tady líbí, tak jsem se v něm se souhlasem ostrovské obce usadil, ale kdo sem pustil tebe, to nevím,” odvětil nebojácně voják.

    Ďáblík se rozčertil a začal pouštět hrůzu. Mlýn se s rachotem roztočil, do místnosti vlítly úděsně vřeštící příšery a zaútočily na veterána. Ten se však nahnul z místa a jenom se smál. Ve válce viděl už horší věci. Když čert nedával pozor, přiskočil k němu a natáhl mu na krk lýkovou oprátku. Potom jej odvlekl do mlýnice a tam ho posadil na mlýnský kámen.

    Satanáš začal za chvíli úpěnlivě naříkat, protože mu kámen právě probrousil kalhoty a už se dostával na čertovu sedací část těla. Ten si pěkně dlouho nesedne! Co měl nešťastný čert dělat, pomoc z pekla nepřicházela a sám na statečného vojáka očividně nestačil, tak mu na svou umouněnou duši slíbil, že mlýn opustí a už se do něho nikdy nevrátí. Vysloužilec ho tedy pustil a v okamžiku po milém čerchmantovi zbyl jen pekelný zápach. Inu, na poctivého člověka, který se ničeho nebojí, jsou i nečisté síly krátké!

    Tak se stalo, že si starý voják svou neohrožeností vysloužil střechu nad hlavou. A to bylo víc, než získal od císaře pána za celá dlouhá léta strávená na vojně. Navíc se stal váženým ostrovským občanem, vždyť své sousedy zbavil strachu z pekelných sil.

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - technologické vybavení