Loupačka odstraňuje s obilí dřevitou slupku, klíčky a vousky.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení k výstavbě větrného mlýna (německého typu). Žádost byla vyřízena kladně za pouhých 10 dní! Obecní pozemek o velikosti jednoho jitra a 800 čtverečních sáhů zakoupil za 60 zl. a mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Za provozování živnosti musel platit 5 zl. vrchnosti a 54 zl. obci. Již za rok však zemřel. Potom mlýn několikrát měnil majitele a jeho cena vzrostla z 400 zl. v roce 1834 na 3 300 zl. v roce 1874. Až v roce 1889 koupila mlýn rodina Paterů, která vlastnila mlýn až do roku 1968. V srpnu 1890 byl mlýn větrnou smrští vyvrácen. Mlynář Josef Patera ho znovu postavil a zdvojil základní nosné trámy tj. podešve a apoštoly, což je vidět dodnes. Výnos z větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), a tak přikoupil pozemky a věnoval se zemědělství. Mlynářství bylo navíc.
V roce 1941 byl mlýn zapečetěn. Mlynář však zákazu nedbal a mlel načerno po nocích pro místní občany dál. Po zatčení gestapem za spolupráci s partyzány zemřel na Pankráci v cele smrti v roce 1944. Po osvobození již mlýn nefungoval a památkový úřad zabránil v roce 1946 rozebrání mlýna na topení. Mlýn však chátral dokud ho neodkoupil ONV v Kroměříži. V roce 1972 začala oprava, která skončila v roce 1979 otevřením mlýna pro veřejnost. Mlýnem již nejde otáčet proti větru, má však zachované jedno mlýnské složení poháněné shora. Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem. Palečné kolo má 92 palců a průměr 3 m. Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
Mlýn je dobře udržován a vytváří hezkou dominantu na severních svazích Chřibů. Patří Muzeu Kroměřížska a je veřejně přístupný s průvodkyní, která je potomkem mlynářské rodiny Paterů a bydlí ve vedlejším stavení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně
Bartoň Josef 1830
ONV Kroměříž 1972
Páter Ferdinand 1946
Páter Josef 1944
Patera Josef 1889
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
Krov
Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
Schodiště
Umělecké prvky (Upřesnění: )
Vikýř pro hřídel
Interiér
Schodiště
Rozměry mlýna jsou 5,65 x 5,60 m, výška 10,4 m. Větrné kolo má průměr 14 m a čtyři křídla, každé o ploše 6,7 m2. Střecha je sedlová s polovalbou krytá šindelem.
Existující obyčejné složení (Počet: 1)
Mlýnské kameny mají průměr 1,2 m, výšku 25 a 20 cm.
Technologické vybavení
celé mlecí složení
cévní kolo
lub
moučná truhla
moučnice
násypný koš
natáčení perutí (Jak se natáčí: přes ocas)
paleční kolo
svislá hřídel (Kovová)
větrné kolo (perutě rovné)
vodorovný hřídel - val
Základní obrázky
Současné fotografie - objekt v krajině
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků
Současné fotografie - interiér
Současné fotografie - technologické vybavení
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků