Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Tuto lokalitu zaznamenáváme na základě spolehlivého pramene, seznamu mlýnů v Čechách k roku 1814 a 1842 (916). Na panství Žacléř uvádějí se tehdy 2 větrné mlýny, z niž jeden klademe do katastrálního území Černá Voda, kde jej zaznamenává i Sommer (917) a stejně je i na cit. mapě Kummersbergově. I když jsme mlýn nemohli doložit mapou katastrální (918), je jeho existence dostatečně dokumentována.
(916) SÚA, ČG, Publ. 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(917) J. Sommer, Das Königreich Böhmen, IV. Band, Königgrätzer Kreis, Prag 1836, 151.
(918) GÚ-ÚAGK, SK, císařský otisk, i.č. 876, Černá Voda (Schwarzwasser), 1841.
