Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
. Asi 300 m na jih od návesního rybníčku v Mnichově stál roku 1843 zděný, okrouhlý větrný mlýn na pozemkové parcele č. 357, označený v katastrální mapě jako stavební parcela č. 22 (600). Rustikální pozemková parcela v trati Windmühlflur je roku 1843 zapsána Josephu Haineovi, větrnému mlynáři v Mnichově čp. 18 (601). Větrný mlýn pracoval o jednom složení a s jedním pracujícím (602). Roku 1897 se již na katastrální mapě nenachází. Lokalita leží v nadmořské výšce cca 495 m (604). Uvádí ji i Sommer (605). Dnes nejsou patrný na místě po bývalém větrném mlýně již žádné pozůstatky (606).
(600) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4778, München, 1846 (stav roku 1843), list II.
(601) SÚA, SK, duplikát, 114, 26, München, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzelen-Protocol, 1843. V protokole o stavebních parcelách je poznamenáno, že stavební parcela č. 22 (čp. 18) nebyla pro stavební závady klasifikována.
(602) Tamtéž, Catastral-Schätzungs-Elaborat a shodně s ním sumář Oceňovacího operátu stabilního katastru (GÚ-ÚAGK, SK, Industrieller Gewerbestand, kraj Litoměřický, Windmühlen).
