Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Zděný větrný mlýn stál roku 1842 na kopci v trati Silberberg, asi 1100 m na SSV od kostela v Modlanech. Jako okrouhlé zděné stavení je vyznačen na pozemkové parcele č. 22 (stavební parcela č. 48) a označen Die Windmühle (581). Je tu při něm i obytné dřevěné stavení (stavební parcela č. 41) (582). Majitelem pozemkových parcel 234 a 235, kde byl mlýn postaven, byl roku Franz Kowarz, sedlák v Modlanech (583). Stavení u mlýna (čp. 22) je tehdy zapsáno na Franze Hellera, dědičného pachtýře z Modlan, s poznámkou, že při stavení je větrný mlýn (584). Katastrální oceňovací elaborát z roku 1857 dokazuje, že mlýn tehdy nebyl vůbec v činnosti (585) a pozdější sumář Oceňovacího operátu (586) odhaduje množství obilí, semletého za rok, toliko na 60 měřic. Zanikl asi roku 1890, když byl postaven v Modlanech vodní mlýn. V budově někdejšího větrného mlýna byly pak zřízeny koňské jatky (587). Důl asi 600 m jižně od větrného mlýna byl původně zván Bohemia I, později Kateřina (588). Nadmořská výška lokality je kolem 200m (589).
Dnes je pozemková parcela 22 sloučena do pozemkové parcely 234, 235, a stavební parcela 48 do pozemkové parcely 246 a stavební parcela 41 do 11/1. Pozůstatky po větrném mlýně na místě nejsou, veškeré pozemky byly rekultivovány (590).
(581) Pomístní název Bei der Windmühle má i pozemková trať F při západní hranici sousedního katastrálního území, srov. SÚA, IS, Litoměřice 441, Raudnig, 1842.
(582) SÚA, IS, Litoměřicko 325, Modlan, 1842, list V.- Na tuto mapu nelze ovšem plně spoléhat vzhledem k tomu, že do indikačních skic bývaly zakreslovány i pozdější situace.
(583) SÚA, SK, duplikát, 116, 16, Modlan, Grund-Parzellen-Protocol, 1842.
(584) Tamtéž, Bau-Parzellen-Protocol, 1842.
(585) SÚA, SK, duplikát, 116, 16, Modlan, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(586) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK, Industrieller Gewerbestand, kraj Litoměřický, Windmühlen. Tento pramen omylem uvádí pod položkou č. 9 v okrese Chabařovice (Karbitz) katastrální obec Wolfersdorf. Obec toho jména v uvedeném okrese neexistovala. Jde tu o omyl písaře, který z předchozí řádky znovu opsal název obce Wolfersdorf v okrese Česká Lípa.
(587) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Modlanech z 13.2. 1956 opírá o výpověď 80letého Fr. Srpka z Modlan. Na katastrální mapě Modlan z roku 1892 je mlýn ještě vyznačen. GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4791, 1892, list 5 (Modlany).
(588) Cit. sdělení rady MNV v Modlanech.
(589) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Ústí nad Labem,8-7, 1952.
(590)GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Modlanech z 1.9. 1970, čj. 387.
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
