Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný :
Uvádíme-li zděný větrný mlýn, který v polovině 19. století stál na území katastru obce Weigsdorf, nutno poznamenat, že lokalita větrného mlýna je dnes na území Polské lidové republiky (LOKAL. 187). Došlo tu totiž k úpravě státní hranice (514). Přesto však uvedeme zde zprávu stabilního katastru z poloviny století, kdy ještě náleželo k Čechám, že větrný mlýn zpracovával 1800 měřic obilí a vyrobil 1000 centů mouky. Na jednom mlýnském složení pracovali tehdy dva pracovníci (Arbeiter) (515). Podle protokolu pozemkových parcel z roku 1849 (516), pozemková parcela, na níž větrný mlýn stál, měla č. 938 v trati Am Windmühlberge; jejím vlastníkem byl tehdy Gottfried Metzig, majitel rytířského statku; bydlil v čp. 47 (517). Pozemek je označen jako rustikál a v roce 1843 je mlýn při usedlosti (stavební parcela č. 76), ležící asi 30 m na sever od mlýna. Bylo to jedno zděné a jedno dřevěné stavení, jen několik kroků od saské hranice. Lokalita větrného mlýna leží asi 2500 m na západ od Višňové (518).
Z konfigurace terénu a utváření parcel soudím, že někdy dříve stál větrný mlýn v poloze „Am Windmühlberg“, asi 700m na SSZ od Višňové, a to v blízkosti výškového bodu 297 m n.m.(519) (LOKAL. 190) (520).
Ve Višňové (Weigsdorf) byly v polovině 19. století vedle větrného mlýna ještě tři mlýny vodní celkem s pěti mlýnskými složeními na spodní vodu a s 3 pracujícími. Pro srovnání budiž uvedeno, že všechny tři vodní mlýny zpracovaly ročně 2300 měřic obilí a vyrobily 1380 centů mouky (521).
(514) Jak ukazuje v podrobnostech katastrální mapa stabilního katastru, byly hraniční poměry na česko-saské hranici v těchto místech neobyčejně složité proto, že se tu ze starších dob zachovaly četné enklávy. (Srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1846, stav roku 1843, Weigsdorf).
(515) SÚA, SK, duplikát, kraj Boleslavský, okres Frýdlant,27, 33, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
(516) Tamtéž, Grund-Parzellen-Protocol.
(517) V protokolu pozemkových parcel je pozdější oprava zápisu křestního jména na Gottlob a domovního popisného čísla na 80.
(518) Shora uvedené prameny jsou potvrzeny i sdělením rady MNV ve Višňové z 12.3. 1958, čj. 106/58 ze 14.3. 1958; GÚ-ČSAV, VM-Č.
(519) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Frýdlant 5-5, 1954.
(520) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 8612/2, 1893 (stav roku 1893), list 2 Višňová. Mlýn na uvedené mapě není jinak doložen. Před úpravou státní hranice ležela tato lokalita v Sasku.
(521) SÚA, cit. Catastral-Schätzungs-Elaborat.
