Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na návrší za Rakovnickým předměstím (asi 550m na ZSZ od středu náměstí v Novém Strašecí) postavil Václav Josífek roku 1832 na svém poli (pozemková parcela č. 1774, stavební parcela č. 315) zděný větrný mlýn (250). Podnětem k zřízení mlýna byly předcházející suché roky.
Plášť mlýna byl postaven z opuky, svrchní část tvořily dřevěné obruba s okenicemi a celodřevěná střecha. Po otevření vhodného počtu okenic se vrchní konstrukce otáčela celá a od ní byl poháněn svislý hřídel na jehož spodním konci bal upevněn mlýnský kámen.
Na počátku 70. let začal mlýn chátrat z důvodu vysokých nákladů na jeho údržbu a neschopnosti konkurovat zdejšímu parnímu mlýnu.
V 80. letech 19. století byl mlýn zrušen (251) a stavební úpravou a přístavbou změněn na hostinec manželi Stříbrzkovými. Roku 1889 byl mlýn stržen. (252).
Název Větrník udržel si objekt (253) i do současné doby. Dnes na stavební parcele č. 315 stojí dům čp. 289 (bývalý hostinec) slouží jako obytná budova (254).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 482m nad mořem (255).
(250) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293, 1845 (stav roku 1841), list III (Nové Strašecí).
(251) A. Langová, Větrník, Vlastivědný sborník okresu slánského a novostrašického, Nové Strašecí, ročník 1/1923, 91.
(252) Nepochybně již po provedené stavební adaptaci představuje tento objekt kresba tužkou L. Durase, datovaná již k roku 1873; obrázek je od roku 1896 v Okresním vlastivědném museu v Novém Strašecí pod starým inv. č. 1550, novým 566. Za půjčení děkujeme uvedenému museu (GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293 z roku 1893, list 3 (Nové Strašecí).
(253) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 327.
(254) Vlastníkem jeho byl J. Prokop (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Novém Strašecí z 25.2. 1956, zn. 176/56), dnes je majitelem domu i pozemku dr. J. Šmíd z Nového Strašecí čp. 289 (Sdělení MNV v Novém Strašecí z 29.7. 1970, čj. 744, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(255) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 1-5, 1951.
