Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na návrší za Rakovnickým předměstím (asi 550m na ZSZ od středu náměstí v Novém Strašecí) postavil Václav Josífek roku 1832 na svém poli (pozemková parcela č. 1774, stavební parcela č. 315) zděný větrný mlýn (250). Podnětem k zřízení mlýna byly předcházející suché roky.
Plášť mlýna byl postaven z opuky, svrchní část tvořily dřevěné obruba s okenicemi a celodřevěná střecha. Po otevření vhodného počtu okenic se vrchní konstrukce otáčela celá a od ní byl poháněn svislý hřídel na jehož spodním konci bal upevněn mlýnský kámen.
Na počátku 70. let začal mlýn chátrat z důvodu vysokých nákladů na jeho údržbu a neschopnosti konkurovat zdejšímu parnímu mlýnu.
V 80. letech 19. století byl mlýn zrušen (251) a stavební úpravou a přístavbou změněn na hostinec manželi Stříbrzkovými. Roku 1889 byl mlýn stržen. (252).
Název Větrník udržel si objekt (253) i do současné doby. Dnes na stavební parcele č. 315 stojí dům čp. 289 (bývalý hostinec) slouží jako obytná budova (254).
Lokalita má nadmořskou výšku cca 482m nad mořem (255).
(250) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293, 1845 (stav roku 1841), list III (Nové Strašecí).
(251) A. Langová, Větrník, Vlastivědný sborník okresu slánského a novostrašického, Nové Strašecí, ročník 1/1923, 91.
(252) Nepochybně již po provedené stavební adaptaci představuje tento objekt kresba tužkou L. Durase, datovaná již k roku 1873; obrázek je od roku 1896 v Okresním vlastivědném museu v Novém Strašecí pod starým inv. č. 1550, novým 566. Za půjčení děkujeme uvedenému museu (GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5293 z roku 1893, list 3 (Nové Strašecí).
(253) Statistický lexikon obcí RČS, I, země Česká, Praha 1934, 327.
(254) Vlastníkem jeho byl J. Prokop (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Novém Strašecí z 25.2. 1956, zn. 176/56), dnes je majitelem domu i pozemku dr. J. Šmíd z Nového Strašecí čp. 289 (Sdělení MNV v Novém Strašecí z 29.7. 1970, čj. 744, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(255) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 1-5, 1951.
