Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn měl stát v 18. století přibližně v místech dnešní pily v Jevanské ulici, kde se v této době nacházela i knížecí cihelna. O jeho existenci vlastně víme jen z jednoho zdroje, a to z dopisu majitelky Černokosteleckého panství, vévodkyně Marie Terezie Savojské († 1772), z 15. března
1755, ve kterém povolila svým úředníkům stavbu větrného mlýna u městečka
Kostelce směrem k Bohumili s rozpočtem 229 zlatých rýnských (Podlipanské muzeum
Český Brod, sign. CB 18736-37 F). U mlýna měl být postaven i přízemní domek pro
mlynáře s klasickým uspořádáním se světnicí, síní, černou kuchyní a jednou komorou.
Jednalo se o mlýn tzv. německého typu, který byl u nás nejrozšířenějším typem
- tyto byly dřevěné a natáčí se u nich proti větru celá stavba.
(Kostelecký zpravodaj 11/2010)
Pokorný píše: V části stavení čp. 376 jsou zřetelné obrysy budovy osmibokého větrného mlýna, který nikdy nebyl v činnosti. Karel Kurka pro finanční nesnáze byl nucen prodat stavbu před dokončením a ta byla dostavěna jako obytný dům.
