Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jiříkov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaJiříkov

407 53
OkresDěčín
P 162
Jiříkov
GPS50° 59' 22.6''
14° 33' 50.6''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
700 m JZ od OÚ
Zaniklý
asi 1760
12. 7. 1904 - shořel
Větrný mlýn Jiříkov

Pokorný:
Druhý obilní větrný mlýn náležel Josefu Röttigovi, hostinskému v Jiříkově, čp. 612 (400). Mlýn vyhořel asi kolem roku 1895. Před tím již dlouho byl neschopný provozu. Stával v místech dnešního hřbitova asi 360-370m n. m. (401).
O větrném mlýně v Starém Jiříkově uvádí se v Katastrálním oceňovacím operátu z poloviny 19. století, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracující (Arbeiter). Ročně mlýn zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky (420).
(400) V roce 1843 náležela stavební parcela č. 269 Antonu Rosttigovi, domkaři v Starém Jiříkově čp. 612 (SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Altgeorgswalde, Bau – Parzellen – Protocol).
(401) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 7-2, 1951.
(402) SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Alt-Georgswalde, Catastral-Schätzungs-Elaborat.

---------------------------------
Neobvykle mohutný větrný mlýn německého typu stál ve Starém Jiříkově nedaleko hřbitova a fungoval ho až do roku 1904, kdy mlýn vyhořel. Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy.

Jedním z posledních mlynářů v tomto mlýně byl mlynář Josef Röttig. Poloha tohoto mlýna je přesně známa. Na staré fotografii Johanna Heineho (fotograf a hodinář, náměstí č. 4) z roku 1897 je vidět i větrný mlýn asi 50 metrů jižně od zadního rohu hřbitova (na poli mezi hřbitovem a hřištěm na mírném návršíčku) sto metrů západně za současným hřbitovem. Jeho existenci zachycuje i dobová pohlednice asi z roku 1899, s kostelem sv. Jiří v pozadí. Tento větrný mlýn přečkal do počátku 20. století, kdy 12. července1904 vyhořel a už nebyl obnoven.

V Katastrálním oceňovacím operátu z pol. 19. stol. se uvádí, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracovník. Ročně zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky.


Neexistuje
Německý
Dřevěná

Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy

Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Obrazy