Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na mapě království Českého (Kummerggova mapa) z roku 1850 je vyznačen mlýn Z od obce Sedlo (Sogr) - dnes osada Smrčina.
Pokorný:
Na Kummersbergově mapě Čech je vedle větrného mlýna v Hranici (okr. Cheb) vyznačen další větrný mlýn západně od osady Sedlo (Sorg) (320). Jde o větrný mlýn na katastrálním území Podhradí (kdysi Neuberg) (321). Podle katastrální mapy byl větrný mlýn zděný.
(320) Název je dnes zrušen.
(321) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 5891/2, dříve č. mapy 5082 (staré 290), list V. Značka větrného mlýna je ve vzdálenosti asi 400m na západ od jmenované osady Sorg, na pozemkové parcele č. 2083, stavební parcela č. 198 v trati Steinböhler Flur. V soupisu mlýnů k roku 1842 jsou uvedenému roku doloženy v Ašském území 2 větrné mlýny s kapacitou ročních 3255 dolnorakouských měřic semletého obilí.
