Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Podle místního názvu Větrník lze usuzovat o přítomnosti větrného mlýna v SV cípo kat. území obce Temečvár.
Pokorný, O.: Soupis a lokalizace ....
. Starým názvem Větrník jsou v Čechách bez výjimky označena místa, kde stávaly v minulosti věrné mlýny. Proto uvádíme tu i samotu Větrník (289) v severovýchodním cípu katastrálního území Temešvár při trojmezí katastrálního území Temešvár, Jetětice a Podolí I (asi 1100m na sever od středu obce Temešvár nad údolím Vltavy), i když větrný mlýn není tu zatím jinak doložen (290). Samota se nazývá též Větrov (290) a je položena cca 360m nad mořem (291).
Nelze tedy vyloučit názor, že domnělý větrný mlýn v Jamném je totožný s tím, který prý stával na katastrálním území Jetětice, okres Písek (292).
(289) Statistický lexikon obcí v RČS, I, 251.
(290) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OÚGK – OMS v Písku z 25. 6. 1956, zn. 229/56. Dům čp. 16, stavební parcela č. 21. Srovnej GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 7857, 1840 a 1913, stav roku 1830 a 1913 (Temešvár).
(291) GÚ – ČSAV, VM – Č, cit. sdělení OÚGK – OMS v Písku.
(292) V domě čp. 23 se prý zachovaly jakési pozůstatky někdejšího větrného mlýna. Ovšem tento dům byl zbořen, stál v areálu dnešní Orlické vodní nádrže (sdělení Františka Skákala z Temešváru čp. 9); GÚ – ČSAV, VM – Č, cit. sdělení MNV v Jamným z 13.7. 1970.
